"Muluji svého psa stejně, jako miluji tebe.Ale zatímco ty můžeš odejít, on se mnou zůstane."
Cat Stevens

Listopad 2010

Stavba dráhy

15. listopadu 2010 v 16:01 Coursing
Co je tedy tak důležité na stavbě trati pro coursing?
Jestliže je hned na začátku trati spousta ostrých zatáček, nejrychlejší pes nedostane šanci ukázat svou největší rychlost, protože přebíhá rohy a ztrácí své vedení každou kladkou.
V okamžiku, kdy se dostane na rovinku, aby mohl využít svou rychlost, může se naučit držet zpět v očekávání další kličky. Navíc může dojít ke zranění z přetížení psa.
Když mají psi možnost delšího vyběhnutí a mohou ze sebe vybít počáteční rychlost a horlivost, nebudou se pak přetěžovat při kličkování a snižují tím riziko svého zranění.
Psi, kteří byli právě vypuštěni, běží velmi intenzivně a jejich vyhodnocování situace není nejlepší. Po vyběhnutí by klidně proběhli plotem s ostnatým drátem, zatímco později by si všimli hrozícího nebezpečí a bezpečně by se mu vyhnuli.To samé platí o ostrých zatáčkách, kdy některá plemena psů jsou schopna zatočit tak silně, že si polámou nohy, což není zrovna žádoucí.
Pokud psi dostanou na počátku možnost demonstrovat jejich maximální rychlost, poběží pak pomaleji a rozumněji a zůstávají ve větší blízkosti zajíci, když začíná kličkovat.
Jak navrhnout coursingovou trať, aby co nejvíce napodobila běh zajíce?
1. na začátku by měla být pokud možno co nejdelší startovací rovinka 
2. následovaná řadou kliček (5-8) 
3. a za nimi opět dlouhá cílová rovina, která testuje vytrvalost psů
Startovací i cílová rovina by si měly být podobné, aby se v okamžiku otočení trati  pro druhé kolo běhů dala cílová použít jako startovací a naopak.
Myslíte, že by jste měli něco vědět o kličkách?
Zajíc obvykle zatočí v úhlu od 15° do 90° od svého původního směru. Při normálním běhu nikdy nezatočí o více než 90° a to z jednoho prostého důvodu: dostal by se přímo před druhého či třetího psa, který si v tu chvíli nadbíhá. Zajíc není natolik hloupý, aby běžel přímo k psovi. Nikdy neudělá kličku např. o 135°, která je tolik blízká některým "návrhářům" tratí. Co taková klička udělá je, že rozhodí běh vedoucího psa a dovolí pomalejšímu psovi nadběhnout si a převzít vedení, což činí život rozhodčích komplikovanější.
Jsou dva hloupé způsoby jak handicapovat a rozhodit dobrého a rychlého psa.
Za prvé použití kliček o více než 90°, obzvláště na konci dlouhých rovinek, kdy nejrychlejší pes o dost vede. Za druhé postavit hned na začátku 90° zatáčku, která zapříčiní, že nejrychlejší pes z této zatáčky vylítne a pomalejší pes si začne díky tomu nadbíhat.
Co se stane, když rozhodíte psa, který běží naplno?
Když už pes chvíli běží, využívá dlouhých "kroků" a pomáhá si tím dostatečně dýchat.

ZDROJ: nahaci.cz

Coursing X rovinný dostih

15. listopadu 2010 v 16:00 Coursing
Rozdíl mezi coursingem a rovinným dostihem
Coursing je historický předchůdce rovinných dostihů, takzvaného "oválu".
Coursing
Oproti dostihům je trať coursingu nepravidelná, s přírodními překážkami, jako je např. voda, keře, stromy, val hlíny, apod., které musí pes překonávat, což dává možnost uplatnit se psům inteligentním. Délka trati je od 500 do 1000 metrů. Při coursingu startují psi ve dvojicích. Dosažený čas je kritérium druhořadé, důležitý je počet bodů nasbíraných na trati za proběhnutí jednotlivých úseků. Hodnotí se i proběhnutí cílem, způsob "zadávení" kořisti (tzv. kill) a do jisté míry nezáleží na tom, zkrátil-li si pes trať. Každý pes běží dva rozběhy a sčítá se počet bodů z obou běhů. Vzhledem k nepravidelné trati coursingu mají možnost uplatnit se i psi pomalejší, kteří však dokážou dokonale sledovat návnadu. Coursing má ještě jednu obrovskou výhodu - nepotřebuje dostihovou dráhu, pro kterou se obtížně hledají a získávají pozemky odpovídajících parametrů a jejíž stavba je finančně velmi náročná. Není třeba startovních boxů, startuje se tzv. z ruky. Psi musí na coursingu prokázat zcela jiné dovednosti, než na oválných dráhách. V tomto závodě nikdy nezvítězí pes, který nehoní zajíce (návnadu) bez vnitřního zaujetí. Dokonce se soudí, že tento druh sportu vyžaduje u psa mnohem větší postřeh a celkovou zdatnost, než závody na dostihové dráze.
Již v mnoha zemích se coursing nepořádá pouze pro chrty, ale i pro ostatní nechrtí plemena.
Rovinné dostihy
Jsou to závody na dostihové dráze, která je obvykle elipsovitého tvaru, povrch tráva, nebo písek. Délka trati bývá pro velká plemena 480 metrů, malá plemena ( whippet, italský chrtík) běhají 360 metrů. Dostihy se skládají z rozběhů a finále.Najednou může startovat až 6 psů. Startuje se ze startovacích boxů, kam je potřeba psa zavést - otevřením boxů začíná závod. Vítězí ten, který je v cíli první, tedy kritériem je hlavně rychlost. Pokud je zajištěno automatické měření času pro všechny psy přes cílovou čáru, je psům rychlost měřena. Nadbíhání je na rozdíl od coursingu v dostihu nežádoucí.
Pro diváky je dráha velmi zajímavá, přehledná a srozumitelná.
Opravdovými králi dostihové dráhy jsou greyhoundi, kteří dokážou v rovinkách dosáhnout rychlost až 80 km/hod. Nevýhodou jsou vysoké investiční náklady na výstavbu dráhy. Dostihů se účastní pouze chrtí plemena psů. (V některých limitovaných případech jsou vypsány dostihy pro plemena basenji, rhodéský ridgeback, peruánský naháč, podencové, španělský galgo, maďarský chtr, faraonský chrt, sicilský chrt a další psi ze skupiny: X. a V.)

ZDROJ: nahaci.cz

Mýty a pověry o coursingu

15. listopadu 2010 v 15:59 Coursing
Pověra první - Oficiální coursing je určen jen pro vybraná chrtí plemena
Vysvětlení: Coursing je určen 
pro všechna plemena psů, i když byl původně myšlen jen pro chrty. V roce 1999 při vzniku prvního Českého coursingového klubu a obnovení coursingové tradice v ČR bylo stanoveno v Národním coursingovém řádu, že coursing je přístupný pro všechna plemena uznaná ČMKU, umožňuje běhat i psům neuznaných plemen, křížencům a psům bez PP. Takto to je a žádná omezení neexistují.
Pověra druhá - Coursing probouzí lovecký pud a pes díky tomu pak utíká za zvěří
Vysvětlení:
Coursing je odvětví sportovní kynologie . Jakýkoliv z kynologických sportů vznikl proto, aby všestranně rozvíjel naše psy a ne proto, aby v nich podporoval nežádoucí chování. Skutečný sportovní výcvik je psovi ku prospěchu a nikoliv naopak. Občas ale můžete zaslechnout názor typu "jedna paní povídala", že pes věnující se coursingu, je potom špatně cvičitelný a ovladatelný. Dokonce prý má problémy se stopováním a utíká za zvěří. Je zajímavé, že od člověka, který se svým psem coursing opravdu provozuje, tento názor neuslyšíte. On s tím totiž problém nemá.
Proč by se jinak coursingu účastnilo čím dále tím více majitelů se svými psy a proč by pak vznikaly nové a nové coursingové kluby, kdyby jim, právě v důsledku účasti na coursingu, jejich šelmy psovité začaly utíkat? Vysvětlím vám, proč je to mýtus, který není ničím opodstatněný.
Jak už víme, coursing je založen na využití loveckého instinktu. Vlastně to je "lov" v pravém slova smyslu, neboť plastové pásky skutečně kořist imitují. Strach některých majitelů psů, že coursing v jejich psech podporuje lovecký pud je neoprávněná. Lovecký pud pes má ve svých genech (zrovna tak jako pudy jiné) a člověk není schopen ho nijak v jednotlivém psu potlačit, může ho pouze usměrnit poslušností.  Dá se utlumit cíleným chovem, ale to je otázka mnoha generací. Takzvané "potlačení" loveckého pudu psa není nic jiného, než poslušnost.
Znám mnoho psů, kteří by za zvěří nevyběhli, protože poslouchají na slovo svého pána a nedovolili by si to, ale coursing si klidně a s radostí zaběhnou. Oni mají totiž spojenou činnost lovení jako činnost nežádoucí a činnost coursing, jako zábavu. Jedná se prostě o podmíněný reflex, který jsme ve psu vypěstovali my sami. Nežádoucí lovení psa je tak trochu selhání majitele psa, kdy zanedbal nebo nezvládl naučit psa včas poslušnosti, je to nedostatek autority.
V okamžiku, kdy pes chce instinktivně kořist pronásledovat ve volné přírodě, musí pro něj povel "Nesmíš!", nebo jakýkoliv jiný naučený povel být silnější, než jeho přirozený pud. Jestliže ale pes uteče a vrátí se za 10 minut, nelze v žádném případě mluvit o poslušnosti, stejně tak pokud pes při přivolání hned nepřiběhne, protože vidí něco zajímavějšího. Majitel psa, který odvolá svého psa od návnady na coursingu má velikou šanci, že psa bude schopen odvolat i od živé zvěře. Takže, pokud pes přivolání zvládá, coursing mu neublíží, pokud přivolání nezvládá, coursingem se ho jistě nenaučí.
Pes není hloupý a ví, že plastové pásky, za kterými se po trati honí, nevynikají valnou chutí. Nemá ani snahu je sežrat. Bodovaný zákus (kill) do střapce je ve většině případů (až na výjimky) potřeba psa naučit, protože na konci závodu se naviják se střapcem zastaví a pes o něj přestane mít po úspěšném killu zájem, jelikož se přestal pohybovat a tak se pes vrací k pánovi. Coursing je pro psa určitým způsobem náhražkové chování jeho loveckého pudu a pomáhá mu vybít ho v neškodné sportovní disciplíně. Coursing nijak psy neučí pronásledovat zvěř, pes má totiž naučeno, jak vypadá návnada, kterou honí (igelit) a ví, jak takovýto "lov" probíhá. Připomínám, že při coursingu pes loví zejména očima, nikoliv čichem, kdežto ve volné přírodě psa většinou zaujme pach zvěře. V tom je dost podstatný rozdíl. Kynologický sport vznikl právě proto, aby v našich psech rozvíjel - z našeho lidského pohledu - kladné vlastnosti a dovednosti.
A jak už víme, pomáhá udržovat naše psy v kondici a dobrém fyzickém i psychickém stavu. Každý pes je unikát a každý majitel psa ví, jakého má psa a co si s ním může dovolit.
A ještě jeden postřeh. Setkala jsem se s tím, že při tréninku, kdy se pes učí pravidlům coursingového lovu je někdy nesmyslně doporučováno, pokapat návnadu esencí s pachem zvěře, aby střapec psa zaujal. To je podle mne právě ten způsob, jak podpořit psa k nežádoucímu lovení. On si spojí lov střapce s pachem zvěře a o problémy máme postaráno. Každého psa, pokud je v něm alespoň trochu loveckého pudu, je možné naučit dříve a nebo později coursing a to právě formou hry s igelitovým střapcem.

ZDROJ: nahaci.cz

Jak motivovat psa?

15. listopadu 2010 v 15:57 Coursing
Vycházejme z toho, že lovecký pud je vlastní každému plemenu psa. Neexistuje univerzální návod, protože každý pes je jiný, liší se nejen plemena, ale i jedinci v rámci plemene. Příprava psa na coursing spočívá ve vysvětlení psovi, že to, co se hýbe a je z igelitu se musí chytit a že se toho nemusí bát.  V praxi to znamená, vyrobit si igelitový střapec, nejlépe rozstříháním igelitové tašky, navázat jej na kus provázku a přetahovat se o něj se psem. Klidně ho necháme, aby střapec roztrhal. Tímto si pes zvykne na igelit, na jeho zvuk a bude vědět, že se jedná o hru. Hra ho musí bavit, nemá cenu nutit psa ke hrátkám, pokud je unavený. Postupně začneme střapec tahat po zemi za sebou. Pes by měl chtít střapec honit a roztrhat, neměl by honit nás, proto střapec nezvedáme do výšky, ale taháme po zemi. Je vhodné pořádat tyto hry s někým třetím, kdo nepatří do rodiny, kdo bude střapec tahat a vy psa vypouštět. Při tom psa  povzbuzujte např. slovy: Běž!, Chyť!, a podobně. Pokud pes tehdy, jakmile uvidí návnadu, už ví, co se po něm bude chtít a těší se na to, jak tomu igelitu "zakroutí střapcem", je velmi pravděpodobné, že máte doma coursingového psa. Některá plemena potřebují více času, některý pes to má jak se říká v krvi. Je-li váš pes takzvaný závislák, a nevzdálí se od vás více jak na 5 metrů, bude mu trvat déle, než pochopí, že není "ztracen" na dlouho. U mladých psů může docházet k přechodné ztrátě zájmu o návnadu, vycházející z jeho hravosti a roztěkanosti, ale po chvíli se k chytání opět vrátí. Ani u psa, který je netečný při pohledu na střapec, není vše ztraceno. Můžeme jeho zájmu pomoci navázáním oblíbené hračky ke střapci. Někdy ho rozohní i pohled na jiné psy, kteří s velkým zápalem střapec pronásledují. Rovněž se může stát, že ačkoliv trénik doma vypadal slibně, v cizím prostředí se psovi nebude chtít návnadu honit. Nevzdávejte se předčasně a nestyďte se vyběhnout se psem na trať. Ukažte mu, co má chytat a on vás určitě pochopí. Věřte, že nebudete jediní, kteří se svým psem na trať vyrazíte! Berte coursing jako zábavu pro vás a vašeho psa a vítězství je vaše!

ZDROJ: nahaci.cz

Kdy a jak začít?

15. listopadu 2010 v 15:56 Coursing
Máte-li chuť s vaším pejskem něco dělat, přihlaste se na některý z tréninků. Tréninky jsou určeny pro všechny, kteří si chtějí coursing poprvé vyzkoušet, ale samozřejmě i pro ty, které coursing již nadchnul a chtějí tento sport dopřát svým miláčkům i mimo závody. Přihlásit můžete jakékoliv plemeno psa, ať je to kříženec, pes s průkazem původu i bez průkazu původu. Jak vidíte, je to sport opravdu pro všechny.
Na tréninku se vám budou věnovat členové klubu. S jejich pomocí zjistíte, zda by to Vašeho psa opravdu bavilo, a zda má o návnadu skutečně zájem.Pokud je tomu tak, můžete se začít směle zúčastňovat coursingových tréninků.Počáteční tréninky budou spočívat v tom, že Váš pes začne běhat tzv. sólo běhy a to z toho důvodu, aby pochopil, že se loví střapec a aby se na něj maximálně zafixoval. Až toto zvládne, může začít běhat párové běhy, kdy se na startu sejdou dva psi a společnými silami loví návnadu. Psi se při lovení nesmí vzájemně napadat a musí spolupracovat. Jestliže jste vše úspěšně zvládli, je na vás, zda se budete coursingu věnovat pouze tréninkově, nebo zda si váš pes začne plnit coursingovou licenci, která opravňuje psa startovat i na oficiálních závodech jako profesionál.

ZDROJ: nahaci.cz

Historie coursingu

15. listopadu 2010 v 15:55 Coursing
Coursing vznikl pravděpodobně někdy před více než dvěma tisíci lety a to ne z důvodu lovení zvěře pro maso, ale aby si majitelé psů dokázali, který pes je lepší. Dochované kresby a mozaiky, pocházející ze starobylých kultur dokazují, že lov provázel člověka a jeho psy odpradávna a postupně se vyvíjel. Takzvaný polní lov se psy na zajíce byl provozován výhradně šlechtou a kdo nebyl jejím příslušníkem, chov loveckých psů a pořádání dostihů mu byl zakázán. Nejrozšířenějším typem loveckého psa byl greyhound. Největšího rozmachu dosáhla záliba zvaná coursing za panování anglické královny Alžběty I., která nechala stanovit řádná pravidla, podle kterých by mohl být určen coursingový vítěz. Tato pravidla byla později převzata klubem "National Coursing Club", založeným v roce 1858 a to jen s nepodstatnými změnami a dodnes zůstávají platná. Nejslavnějším coursingem je "Waterloo Cup", který se běhá od roku 1836 u Liverpoolu jako "Open Coursing". Návštěvnost tohoto závodu je několik desítek tisíc diváků.  Je však nyní namístě zdůraznit, že v převážné většině zemí je živá návnada zakázána a proto byl zajíc nahrazen umělou návnadou. Na britských ostrovech zůstal tento sport masově rozšířen dodnes. 
Moderní historie coursingu i dostihů mimo Británii není tak dlouhá. Třeba do Spojených států pronikly dostihy až roku 1920.
Coursing dal časem vzniknout i klasickým dostihům chrtů na oválné dráze, je tedy dostihovým předchůdcem. 
První coursingový klub u nás vznikl ke konci roku 1999 s názvem "Český coursing club" (CCC). Klub sdružuje dobrovolnou formou zájemce, chovatele a majitele všech plemen psů. Pracuje podle norem ČMKU a FCI, podléhá národnímu coursingovému řádu ČMKU. Cílem činnosti klubu je zejména propagace coursingu, organizace školení členů a pořádání coursingů. Obliba a zájem o coursing u nás stále roste. Není proto divu, že díky nadšencům zapáleným pro tuto zábavu vznikly postupně další coursingové kluby, jak v Čechách, tak i na Moravě. Později se o nich ještě zmíním.

ZDROJ: nahaci.cz

Charakteristika

15. listopadu 2010 v 15:55 Coursing
eálním druhem pohybu a zároveň zábavou je pro psy coursing, čili běhání  v přírodním terénu za umělou návnadou. Možná si pomyslíte, co je na tom tak zvláštního. Kdo ale jednou viděl zaujetí a nadšení svého psa na dráze, již těžko mu může někdy odepřít tuto vášeň. Při běhu na nerovném terénu, kdy je navíc nutné měnit nečekaně směr běhu a překonávat překážky, se velmi rozvíjí a posiluje organismus psa jak po stránce fyzické, tak i po stránce duševní, protože pes se učí bystrosti, předvídavosti, musí kombinovat, nadbíhat si,  hodnotit situaci, vytrvat a chovat se co nejefektivněji proto, aby dostihl návnadu. Rychlost psa sama o sobě není tak důležitá, jako jeho lovecká vášeň. Podle některých autorů je coursing jedním z důvodů úspěšnosti irských greyhoundů. Coursingová práce po generace udržela tyto greyhoundy zdravé.  Mnoho jiných plemen, která nebyla takto lokomotoricky testovaná, trpí množstvím dědičných deformací. Coursing má i další výhodu: běhají jej ochotně nejen anglická plemena chrtů, pro které je dostih životním posláním, ale i všechna ostatní plemena psů, na první pohled naprosto "nezávodní"

ZDROJ: nahaci.cz

Národní coursingový řád ČMKU

15. listopadu 2010 v 15:53 Coursing

NÁRODNÍ COURSINGOVÝ ŘÁD ČMKU

  1. Úvod
    Účel výkonnostního coursingu
    Pro chrta je to příležitost napodobit zcela svou štvavost jako ve volné přírodě. Navíc je to příležitost ohodnotit podle výkonnostního hlediska práci psa s umělým zajícem.

  2. Formality
    1. Účel řádu coursingu
      Upravuje pouze pořádání coursingu ČR s vyjímkou mezinárodních FCI.
    2. Dohled
      K zajištění dohledu nad provozem coursingu je na návrh Českého coursing clubu předsednictvem ČMKU jmenována coursingová skupina ČMKU o počtu 5 členů.


  3. Předpoklady pro pořádání závodů
    1. Směrnice pro povolení uspořádat coursing
      Pořadatelem coursingu může být pouze subjekt ČMKU nebo jeho subjekt. Pro pořádání coursingu je třeba podat žádost na předsednictvo ČMKU u předsedy coursingové skupiny. Tento zažádá o rezervaci termínu. Coursingový kalendář schvaluje předsednictvo ČMKU. Žádost musí obsahovat tyto údaje:
      • pořadatel
      • místo a termín konání
      • způsob hodnocení
      Po udělení rezervace termínu je povinen pořadatel coursingu vypsat coursing a zveřejnit jej v orgánu ČMKU. Musí obsahovat:
      • pořadatele
      • místo, termín a čas
      • uzávěrku pro podání přihlášek
      • výši startovného
      • upozornění na zaplacení startovného dopředu
      • přihlašovací adresu
      • způsob hodnocení
      1. 3. 1. 1.Majitel hlásí psa do dostihu písemně pořadateli a to nejméně 14 dní před termínem dostihu. Přihláška musí obsahovat:
        • 1. jméno psa, jeho rasu a pohlaví
        • 2. kategorii, do které je hlášen (dostih, LZ)
        • 3. jméno a adresu majitele
        • V případě pozdního hlášení má pořadatel právo odmítnout start psa nebo žádat mimořádný příplatek do výše startovného.
        • 3. 1. 2.
        • Národní dostihy se dělí na:
          • 1. Mistrovské
          • 2. Bodovací
          • 3. Národní (pouze pro chrty s licencí ČR)
          Dostihy uvedené v bodě 3. 1. 2. a), b) podléhají poplatku ve výši určeném předsednictvem ČMKU za startujícího, který hradí pořadatel coursingové skupině ČMKU.
      1. 3. 2. PsiBěhat mohou zásadně všechny rasy chrtů s rodokmenem FCI a všechny ostatní rasy s licencí pro coursing a dostihy, o které se ČMKU stará. Denně smí běžet max. 100 psů. Žádná rasa nesmí startovat ve dvou dnech. Případné odmítnutí musí být předsedovi coursingové skupiny písemně zdůvodněno.
        1. 3. 2. 1. Podmínky pro start psa
          1. 1. Minimální věk: u velkých ras 18 měsíců, u vipetů a italských chrtíků 15 měsíců
          2. 2. Nejvyšší věk: do konce závodní sezóny, ve které bude ukončen 8. rok života psa
          3. 3. Velikost: maximální výška v kohoutku činí u
            • vipetů - psů 51 cm
            • vipetů - fenek 48 cm
            • italských chrtíků - 38 cm
            Měření velikosti: první měření se provádí u vipetů a italských chrtíků až ve věku od 12 měsíců. Každého vipeta a každého italského chrtíka je třeba jednou změřit před jejich prvním coursingem v závodní sezóně, která následuje po dosažení jeho druhého roku života nebo na základě požadavku předsedy coursingové skupiny. Pokud se to neprovede, stane se licence neplatnou a je odebrána. Druhé měření je třeba v licenci označit jako definitivní. Pokud je pes měřen poprvé ve věku přesahujícím dva roky, potom je třeba postupovat následovně: jestliže je pes změřen, potom platí toto měření jako definitivní druhé měření. Pokud je pes změřen jako příliš velký, potom může být v probíhající sezóně změřen ještě jednou. Toto měření je třeba pokládat za konečné. Bez platného změření není účast na coursingu možná. Postup měření je popsán v dostihovém řádu a jeho prováděcích směrnicích.
          4. 4. Vipeti - psi vyšší než 51 cm a vipeti - fenky vyšší než 48 cm startují v národní velikostní třídě
          5. 5. Přihláška pod jménem majitele uvedeným v licenční kartě
          6. 6. Vlastník musí být členem členského subjektu ČMKU nebo jeho subjektu
          7. 7. Vzhled závodního psa nesmí být uměle změněn (např. nesmí být stříháno přirozené osrstění)
          8. 8. Z dostihu jsou vyloučeny hárající, březí a kojící feny, jedinci zranění a ve špatné fyzické kondici a psi mladší než minimální věk pro LZ
        2. 3. 2. 3. Licenční karty
          1. 3. 2. 3. 1.Licenční kartu vystavuje majiteli ČMKU. Musí obsahovat:
            • plemeno, pohlaví, jméno psa, číslo plemenné knihy, pokud existuje, číslo tetování, datum vrhu, jméno a přesnou adresu majitele,
            • u vipetů a italských chrtíků ověřený záznam o změření výšky.
          2. 3. 2. 3. 2.Licenční karta se vystavuje na základě úspěšně složených licenčních zkoušek.
          3. 3. 2. 3. 3.Licenční zkoušky může pes absolvovat ve věku nejméně 12 měsíců pro malá a 15 měsíců pro velká plemena. Skládají se z jednoho sólo běhu pro prokázání zájmu o návnadu a dvou společných běhů. Je-li pes v souladu s CŘ hodnocen diskvalifikací, nepokračuje ten den v plnění LZ. Je-li hodnocen diskvalifikací 2x, musí před připuštěním k dalšímu společnému běhu absolvovat bezchybně 5x sólo běh. Při hodnocení N může pes ten den pokračovat v dostihu. Licenční zkoušky jsou součástí všech akcí zařazených do termínové listiny. Údaje o plnění LZ zaznamenává pořadatel do Tréninkové karty, kterou vydává Český coursingová club na základě PP psa po dovršení požadovaného věku. Poplatek za vydání stanoví vydávající organizace. Majitel psa po splnění LZ a dovršení věku 15 měsíců pro malá a 18 měsíců pro velká plemena zašle tuto kartu registrátorovi coursingové skupiny spolu s poplatkem určeným předsednictvem ČMKU. Tréninková karta musí obsahovat potvrzení o členství majitele v členské organizaci ČMKU, u plemene vipet a italský chrtík i první měření.
          4. 3. 2. 3. 4.U málo početných plemen může být coursingovou skupinou povolena vyjímka, kdy jsou licenční zkoušky splněny absolvováním 3 sólo běhů.
      2. 3. 3 . Směrnice pro coursingové závodištěIdeální tvar závodiště pro coursing je velká louka vřesoviště nebo písečný terén, pokud možno ve svahu nebo kopcovitý, porostlý jednotlivými stromy nebo keři. Chybějící porost je třeba nahradit odpovídajícím umělým provedením. Závodiště může obsahovat překážky, které lze nahradit umělými, např. balíky slámy nebo křovím. Může být také např. simulován běh v potoce pomocí rozložené plachty, kterou psi nemůžou oběhnout. Všechny překážky musí být možno ze psí perspektivy včas rozpoznat. Závodiště musí být uspořádáno tak, aby bylo pro psy vyloučeno jakékoliv nebezpečí, zejména se v závodišti nesmějí nacházet cizí předměty (např. skleněné střepy, plechovky atd.). Vnější ohraničení musí být pro psy bezpečné. Šňůra musí být vedena tak, aby psi nemuseli běžící šňůru překračovat. V žádném případě nesmí být uzavřené závodiště vykolíkováno. Délka úseku musí činit u velkých ras minimálně 500 - 1000 m, u malých ras (vipetů, chrtíků) 400 - 700 m, přičemž je třeba závodiště přizpůsobit rasám. Závodiště musí být před pořádáním závodu převzato rozhodčím coursingu. Uvnitř startovní rovinky, která je dlouhá cca 10% parkuru, musí být na začátku a na konci označena rychlostní zóna, která musí měřit minimálně čtyři délky psa, a musí končit minimálně 15 m před první kladkou. Úhel na první kladce musí být větší než 900 . Všechny další úhly nesmí být menší než 600. Poslední kladka před překážkou musí být hodně vzdálená, minimálně 30 m, aby se psi mohli na překážku připravit. Po překážce musí být k následující kladce zachována dostačující vzdálenost. Na cílové rovince, která je dlouhá minimálně 60 - 100 m, je označena vytrvalostní zóna v délce čtyř délek psa před tím, než následuje cca 30 m dlouhá zóna chytání. Ve vytrvalostní zóně je třeba zajíce táhnout rychle, zatímco v zóně chytání je třeba zajíce táhnout zpomaleně, takže psi mají možnost ho během běhu chytit. Při přerušení (chycení zajíce nebo technický defekt) se postupuje takto:
        • 1. při přerušení na startovní rovince před rychlostní linií je nutné začít okamžitě znovu na startu,
        • 2. b) při pozdějším přerušení se znovu začne na místě, které stanoví rozhodčí coursingu.
        • 3. 4. Technické předpoklady
        Tažení zajíce Musí být možno tažení zajíce podstatně zrychlit a nečekaně zastavit. Musí být možnost regulovat rychlost a musí se disponovat dostatečnými rezervami. Kladky nesmějí mít světlé barvy a nesmějí se třpytit. Šňůra musí být vedena tak, aby psi nemuseli nataženou šňůru překračovat. Vábící prostředek Vábící prostředek musí být ze světlého náhradního materiálu, přibližně velikosti zajíce. Odchylky musí být povoleny rozhodčím coursingu. Vždy musí být také k dispozici pravá kožešina. Technika Musí být k dispozici náhradní technické vybavení. Odpovědnost nese vedoucí coursingu.


  4. Funkcionáři
    1. 4. 0. Funkcionáře zajišťuje pořadatel.
    2. 4. 1. Rozhodčí coursingu (RC)RC je nejvyšším orgánem akce. Dohlíží na dodržování pravidel coursingu a sleduje jeho průběh. Jeho rozhodnutí ve sporných a pochybnějších případech jsou konečná. Má právo měnit rozhodnutí všech ostatních funkcionářů pořádaného coursingu. Psi rozhodčího coursingu nebo osob žijících s ním ve společné domácnosti nesmějí být přihlášení na coursingu, který on hodnotí. Toto lze řešit jedině tak, že rasu psa RC hodnotí jiný RC, tedy dojde k výměně RC.
    3. 4. 2. Asistent rozhodčíhoAsistent rozhodčího vyřizuje během coursingu písemné záležitosti pro rozhodčího coursingu podle jeho pokynů a podle potřeby mu asistuje
    4. 4. 3. Polní pozorovatel (PP)Polní pozorovatelé musí mít licenci rozhodčího. Jejich rozmístění v závodišti stanoví rozhodčí. Udělují body na svých kontrolních pozicích a hlásí rozhodčímu coursingu všechny případy, které by mohly ovlivnit řádný průběh coursingu. RC není jejich rozhodnutím vázán.
    5. 4. 4. StartérStartér startuje psy pomocí praporků. Start probíhá za startovní čárou, když je zajíc viditelný a minimálně 10 m vzdálen od psů. Pes pod červenou dečkou/obojkem má stát vždy vpravo.
    6. 4. 5. Tahač zajíceTahač zajíce se musí umět psům přizpůsobit, přičemž je třeba dávat pozor na to, aby zajíc byl tažen krátce. Proto přicházejí do úvahu pro tuto pozici pouze velmi zkušení lidé, kteří se zúčastnili semináře o coursingu.
    7. 4. 6. Personál pro sedlištěOsoby vyčleněné pro sedliště mají toto místo uspořádat tak, aby nebylo coursingové závodiště pro psy vidět. Musí zkontrolovat startovní číslo psů, zda správně sedí náhubky a dečky/obojky.
    8. 4. 7. Vedoucí coursinguVedoucí coursingu odpovídá za celkový technický a organizační průběh akce. Je třeba, aby se zúčastnil semináře o coursingu.
    9. 4. 8. SekretariátSekretariát musí při přihlášení kontrolovat, aby byla za každého psa odevzdána platná licence a očkovací průkaz. Vede aktuální program s výsledkovou listinou a nejpozději po doběhu každé rasy ji zveřejňuje. Licence jsou vydávány po skončení závodů majitelům všech nediskvalifikovaných psů. Licence diskvalifikovaných psů a k tomu patřící zdůvodnění rozhodčího coursingu musí být zasláno během dvou dnů předsedovi coursingové skupiny.
    10. 4. 9. VeterinářVeterináře objednává pořadatel. Musí být přítomen během celé akce a musí být připraven poskytnout pomoc. Musí provést vstupní kontrolu všech psů a udělit oprávnění ke startu.
    11. 4. 10. Personál v cíliPersonál v cíli dohlíží na doběh v cíli a chytání psů. Schvaluje ho teprve tehdy, jestliže oba psi měli možnost chytit zajíce. Přístup pro druhého psa lze umožnit podle potřeby pomocí druhého zajíce.
    12. 4. 11. Přípravář zajícePřípravář zajíce odpovídá za plynulou přípravu vábícího prostředku. Funkcionáři 4. 1. - 4. 6. musí být vyměněni u rasy (ras), u které (kterých) jsou na startu jejich psi. Toto platí také pro psy, kteří patří osobám jež bydlí s těmito funkcionáři ve společné domácnosti.


  5. Program coursinguPo uzavření přihlášek se sestaví program coursingu. V programu coursingu musí být obsaženo: vzdálenost coursingu, jméno psa s číslem, barva dečky/obojku, seznam účastníků a funkcionářů. Sestavu psů pro první běh stanovuje vedoucí coursingu, přičemž psi jednoho majitele nemají běžet spolu. Druhý běh sestavuje sekretariát podle počtu bodů prvního běhu podle následujícího schématu: 1. a 2. umístěný, 3. a 4. umístěný, 5. a 6. umístěný pes, atd. Také zde by pokud možno neměli psi jednoho majitele při rovnosti bodů běžet spolu. Jednotlivé běhy jsou možné pouze u lichého počtu startujících a tehdy, pokud za žádných okolností není možno obstarat žádného jiného psa, který by mohl běžet. Proti sestavě nelze vznést žádnou námitku. Neomluvené nedostavení se je třeba poznačit v programu, který se vyplňuje pro coursingovou skupinu. Přihlášené psy, kteří se nemohou závodů zúčastnit, je třeba před začátkem akce ohlásit vedoucímu coursingu. Nejpozději dva týdny po akci předává vedoucí coursingu kompletně vyplněný program coursingové skupině. 

  6. Ochrana zvířatMyšlenku ochrany zvířat je třeba stále klást do popředí. Při všech rozhodnutích je nejvyšší směrnicí zdraví a blaho psa. Proto je třeba poskytnout majiteli nebo psovodovi možnost stáhnout svého psa z coursingu nebo běhu. O tom se musí uskutečnit hlášení rozhodčímu coursingu. Rozhodčí může na doporučení zvěrolékaře majiteli nebo psovodovi další účast na výkonnostním coursingu zakázat, pokud se jeví, že by to ohrozilo zdraví psa. Je zakázán jakákoliv druh dopingu. Při výkonnostním coursingu lze kdykoliv provádět dopingové zkoušky. Odevzdáním přihlášky vyjadřuje majitel psa svůj souhlas s prováděním dopingové zkoušky. Rozhodčí coursingu/veterinář může při podezření na doping dát podnět ke zkoušce. Majitel psa / psovod je povinen podrobit tohoto psa zkoušce. Případy dopingu jsou upraveny v příloze. 

  7. ProtestyProtest proti rozhodnutí rozhodčího lze podat pouze z technických důvodů jako je např. neoprávněný start psa (start háravé feny, neplatná licenční karta apod.) po složení kauce Kč 500,-, která propadá ve prospěch pořadatele je-li protest neoprávněný. V opačném případě se vrací navrhovateli. 

  8. Režim běhůPři výkonnostním coursingu se hodnotí chování při běhu. Zde je třeba absolvovat dva rozdílné parkury, kdy psi běží v páru. Psi musí mít červené nebo bílé dečky / obojky a náhubek (výjimka: italští chrtíci). Pokud je na startu minimálně šest psů jedné rasy a pohlaví, potom musí běžet psi a fenky zvlášť. Pokud je na startu psů méně, běží společně. Druhý parkur může pes absolvovat nejdříve 60 minut po prvním. 

  9. HodnoceníNárodní coursingový řád upravuje dva způsoby hodnocení, dále popsané pod A. a B.
    1. Hodnocení chování při běhuHodnocení provádí polní pozorovatel a rozhodčí coursingu. Polní pozorovatelé stojí v závodišti na přidělených kontrolních pozicích. První polní pozorovatel hodnotí rychlost v proto vymezené zóně, druhý pozorovatel vytrvalost a uchopení štvaného objektu. Podle potřeby (např. jestliže rozhodčí coursingu nevidí překážky) se u překážky umístí třetí pozorovatel. Rozhodčí coursingu hodnotí celkový běh z hlediska štvavosti a obratnosti, jakož i případné předběhnutí ve druhém kole. Při nejednotnosti v celkovém bodovém ohodnocení rozhoduje definitivně rozhodčí coursingu. Udělování bodů: a) Rychlost: první na konci zóny 2 body druhý ještě uvnitř zóny 1 bod mimo zónu 0 bodů b) Odvaha: přeskočení překážky bez otálení 2 body přeskočení překážky s otálením 1 bod oběhnutí překážky 0 bodů c) Vytrvalost: první na konci zóny 2 body druhý ještě uvnitř zóny 1 bod mimo zónu 0 bodů d) Chytání: chycení běžícího objektu 2 body chycení ležícího objektu 1 bod nezájem o objekt 0 bodů e) Štvavost: mimořádně štvavý pud např. při loveckých pokusech v závodišti, chování po pádu, hledání při ztrátě objektu atd. 3 body štvavý pud, který lze normálně očekávat 2 body snížený štvavý pud, např. pouze čisté proběhnutí l bod žádný štvavý pud, např. běhání sem tam, postávání 0 bodů f) Obratnost: vynikající obratnost pro tuto rasu, předvídající spolupráce atd. 3 body normální obratnost 2 body neobratný 1 bod ztráta objektu např. přeběhnutím kladky 0 bodů g) Předběhnutí: Hodnotí se pouze ve druhém kole, protože běží spolu psi se stejným výkonem. úplné předběhnutí ze zadní pozice 3 body doběhnutí ze zadní pozice 2 body až ke konci ocasu 1 bod žádný pokus o doběhnutí a předběhnutí 0 bodů h) Bonusové body, mínusové body Rozhodčí coursingu má možnost udělit za mimořádný výkon bonusový bod, ale také bod odebrat, jestliže např. kvůli chování psa se průběh coursingu značně zpožďuje. Rovnost bodů obou psů, kteří se umístili na prvním místě. V tomto případě vyhrává pes, který při případném přímém porovnání (v 1. nebo ve 2. kole) dosáhl vyššího počtu bodů, v opačném případě pes s vyšším počtem bodů z druhého kola. Jestliže rovnost počtu bodů stále ještě trvá, vítězí pes s vyšším počtem bodů 2. kola z jednotlivých kritérií hodnocení v následujícím pořadí: štvavost, obratnost, předběhnutí, odvaha, chytání, vytrvalost, rychlost. Jestliže znovu existuje rovnost bodů, potom se oba psi ohodnotí prvním místem. 2. místo odpadá a oba obdrží rovněž příslib čekatelství. Přidělení bodů při přerušení závodů Při přerušení závodů se u psů, kteří běželi pouze jedno kolo, dosažený počet bodů zdvojnásobí a jeden bod se přičte. Oznámení dosaženého počtu bodů Přidělené body je třeba oznámit nejpozději po každém kole jedné rasy.
    2. HodnoceníPsi hodnotí 2 rozhodčí coursingu. Rozhodčí coursingu posuzují výkony psů podle pěti kritérií, z nichž každé čítá maximálně 20 bodů: Psi, kteří nedosáhli ani 50% bodů v prvním kole bez důležitého důvodu, se již nebudou účastnit 2. kola.
      1. Rychlost Rychlost, která je nezbytná k dohonění zvěře a především k vyrovnání zpoždění, které vzniká jako efekt překvapení při jeho startu. Kvalita rychlosti u chrta se projevuje po celou délku tratě, především při provádění "obratů" a ve fázi chytání. Rychlost je zřejmá z prudkosti pohybů, počtu pohybů a progrese. Rozhodčí musí odměnit psa, který běží velmi nízko, dobře se natahuje a namáhá zvěř. Jelikož se nepoužívá žádné měření času k zjištění rychlosti, je způsob, jak se pes snaží, důležitým prostředkem k ohodnocení jeho schopnosti překonat území. Na absolutní rychlost se v posuzování coursingu nebere ohled, neboť rychlost chrta je brána relativně ve vztahu k jeho soupeřům. "Go-bye" se nazývá vybuzení chrta, který se nachází na druhé pozici a běží se zvyšováním rychlosti na úroveň svého soupeře a tohoto předhoní. "Go-bye" nastává vždy v meziprostoru mezi dvěma po sobě následujícími kladkami.
      2. Úsilí Úsilí při pronásledování, bez ohledu na povahu pozemku (příroda, překážky) a události (vyhýbání se, pád, momentální ztráta pohledu). Úsilí chrta se projevuje: při startu: velkou pozorností pohledem, který je mířen na návnadu při pronásledování návnady skrze: stálý tlak, který nutí osobu táhnoucí návnadu, aby zvyšovala rychlost, aby bylo vyloučeno, že bude návnady dosaženo před zónou chytání, volný běh (bez otálení před překážkami), vůlí vrátit se k návnadě, když od ní odešel ve fázi chytání návnady v plné rychlosti při provádění "brassok" (=vrhnout se na návnadu tak, že při tom ztratí rovnováhu) zkoušením chytit návnadu i když to již bylo zahájeno jeho partnerem
      3. Inteligence Inteligence pronásledování způsobí, že pes následuje dráhu, která ho spolu s obratností, bez níž i ten nejrychlejší pes nedocílí žádné kořisti, dovede do dobré pozice k chytání. Pes prokáže svou obratnost tím, že zaujme takovou pozici mezi návnadou a dráhou, aby se vyhnul nerovné zemi.
      4. Obratnost Obratnost chrta je hodnocena při: náhlé změně směru, která je vyvolána návnadou překonávání překážek příležitosti chytání a obzvláště při provádění "brassok" (viz výše).
      5. Odolnost V rámci coursingů se mluví o odolnosti při schopnosti chrta ukončit dráhu v dobré fyzické kondici. Odolnost chrta je celek jeho fyzických a mentálních sil.


  10. Sankce
    1. DiskvalifikacePsi, kteří útočí nebo brání v běhu svým partnerům, rozhodčí coursingu diskvalifikuje.
    2. Lhůty zákazu startuNa psy, kteří byly diskvalifikováni rozhodčím coursingu, se vztahují následující lhůty zákazu startu: 1. diskvalifikace: v sezóně: zákaz pro příští výkonnostní coursing, avšak nejméně 2 týdny. 2. diskvalifikace: zákaz pro příští dva výkonnostní coursingy, avšak nejméně 4 týdny. 3. diskvalifikace: zákaz do konce roku a ztráta licence. Pes, který ztratil dvakrát a tím definitivně licenci, může získat ještě jednou licenci podle bodu 3. 2. Pokud ale ztratí i tuto, je znovuzískání vyloučeno.
    3. Zastavení se / vzdání se štvaníPsi, kteří zůstali stát nebo kteří se vzdali štvaní, jsou z dalšího průběhu závodu vyloučeni. Všechny sankce je třeba zřetelně zaznamenat v licenci. Licenci lze v následujícím roce získat znovu podle bodu 3. 2. tohoto řádu. U psa, který ztratil licenci pro coursing podruhé, již o ni nelze ani zažádat.


  11. Ručení
    Za nehody majitelů psů, psů nebo funkcionářů neručí ani pořadatel ani funkcionáři. Vyloučení odpovědnosti se vztahuje také na případ zaběhnutých psů. Majitel psa také neručí za to, když tento pes během běhu zapříčiní zranění jiného psa. 

  12. Nabytí platnosti
    Tento řád nabývá platnosti svým zveřejněním dne



Přílohy

Příloha č. 1
Úkoly skupiny coursingu v ČMKU Členové skupiny coursingu v ČMKU realizují následující úkoly: 1. Sestavování coursingového kalendáře a jeho předkládání předsednictvu ČMKU. 2. Dohled nad coursingem 3. Vyhodnocování programů coursingu a zpráv 4. Školení funkcionářů 5. Organizování seminářů 6. Vystavování licencí Rozdělování úkolů si skupina coursingu ČMKU řídí sama. 

Příloha č. 2
Coursingové tituly Vrcholné tituly zaznamenává pořadatel do PP psa na žádost majitele psa. Mistrovské tituly tj. Mistr ČR, Mistr Čech (Moravy), Mistr klubu, se udělují na dostizích k tomu určených. Dostihový vítěz Titul uděluje coursingová skupina na základě výsledků bodovacích dostihů. Těch je maximálně 10 v sezóně a měly by být mezi pořadatele rozděleny rovnoměrně. Bodování umístění 1. 2. 3. 4. 5. 6. body 15 13 11 9 8 7 Hodnocení Hodnotí se polovina + 1 dostih. Počítají se nejlepší umístění. V případě rovnosti bodů rozhoduje absolutní počet bodů. Je-li i ten stejný, umístění se dělí. Stane-li se tak na 1. místě, získávají titul oba. 

Příloha č. 3
Ustanovení veterináře Toto doporučení má unifikovat vstupní návštěvu veterinář při přihlášení psa k výkonnostnímu coursingu a stanovit přesná práva a povinnosti veterináře na místě před a během pořádání výkonnostního coursingu. 1) Vstupní kontrola Kontrola platného očkování, pokud tento úkol nepřebírají regionálně úřady. Při přihlášení musí být provedeno všeobecné vyšetření přihlášených psů ke coursingu, při kterém se prověří, zda může být pes ke coursingu připuštěn. Psi v celkovém špatném stavu musejí být vyřazeni. Všeobecná prohlídka by měla zahrnovat: kontrolu oční spojivky, při silném zánětu spojivek musí být změřena také teplota, vyšetření fenek (háravost, březost, vyšetření tlapek, přičemž je třeba dávat pozor především na rány. Ohnutím a natažením článků prstů u nohy lze diagnostikovat případné bolesti. Pozorování pohybového ústrojí, při ochrnutí je zapotřebí přesné vyšetření. 2) Denní dohled Veterinář musí být přítomen na místě během celé akce. Jeho vybavení musí být takové, aby mohl na místě provést nezbytné ošetření (ošetření rány, dlahové obvazy, srdeční a oběhové slabosti). Protože psi během celého výkonnostního coursingu pokud se týká zdravotního stavu, zranění, podezření na doping atd. podléhají kontrole veterináře na místě, musí rozhodčí coursingu stáhnout z výkonnostního coursingu psy, kteří jsou veterinářem nahlášeni jako nemocní nebo zranění. Veterinář musí před každým během psy pozorovat přímo před startem a případná zranění ihned hlásit rozhodčímu coursingu. Psi, kterých se to týká, se výkonnostního coursingu nesmějí zúčastnit. Honoráře a náklady veterináře na místě hradí pořadatel. Náklady na jednotlivá ošetření hradí majitel ošetřovaného psa. 

Příloha č. 4
Doping
  1. Dopingovou zkoušku lze provádět na všech závodech chrtů a chrtím coursingu, které pořádá ČMKU, aniž by na to muselo být při vypsání akce zvláště upozorňováno. Základem tohoto ustanovení jsou zákony na ochranu zvířat ČR a Evropského společenství, jakož i příslušná ustanovení ČMKU. Chrt, který je svým majitelem přiveden ke zkoušce výkonu, nesmí ve svých tkáních, svých tělesných tekutinách nebo svých výměšcích v den závodu nebo zkoušky výkonu obsahovat substance, které jsou uvedeny v následujícím seznamu skupin látek: * substance, které působí na centrální nebo periferní nervový systém * substance, které působí na vegetativní nervový systém * substance, které působí na trakt žaludku a střev * substance, které působí na srdce a krevní oběh * substance, které působí na pohybový aparát * substance, které snižují horečku, tiší bolest a působí protizánětlivě * substance s antibiotickým, antimykotickým, protivirovým účinkem * substance, které ovlivňují srážení krve * substance, které poškozují buňky * antihistaminika * diuretika * lokální anestetika * svalové relaxanty * stimulátory dýchání * anabolika * kortikosteroidy * endokrinní sekrety a jejich syntetické homology Doping je pozitivní, pokud je u psa nalezena jedna nebo více substancí, které jsou uvedeny v seznamu skupin látek uvedených výše a překračují fyziologickou míru.
  2. Pro závod / coursing, které jsou pořádány ČMKU, stanoví coursingová skupina závodu ČMKU místo a počet dopingových zkoušek. Toto stanovení se děje u národních závodů v ujednání s předsedou coursingové skupiny. O zkoušce bude informován příslušný pořadatel.
  3. Náklady spojené s dopingovou zkouškou hradí ČMKU, při pozitivním výsledku majitel psa.
  4. Veterinář přítomný na coursingu může při podezření provést dopingovou zkoušku po dohodě s coursingovým rozhodčím.
  5. Dopingové zkoušky by měly být prováděny pokud možno u finálních běhů popř. po bězích, po nichž se kontrolovaný pes už dále neúčastní závodu. U finálových běhů se provádějí zkoušky zpravidla u vítěze finále a u jednoho dalšího psa, vylosovaného před během, který se umístil ve finále. Vylosování se provádí před startem. Psovi je třeba po běhu poskytnout dostačující čas, aby mohl přirozenou cestou vyloučit moč. K tomu existuje časový limit jedné hodiny. Psa doprovází mezi koncem závodního běhu a odevzdáním moče doprovodná osoba. Tato doprovodná osoba kontroluje a protokoluje odevzdání moče. Na přání majitele nebo po uplynutí časového limitu musí dopingový lékař u psa provést katetrizaci nebo odběr krve.
  6. Při podezření podle bodu 4 může zvěrolékař určit, jak se získá od psa krev příp. moč. Nejprve je třeba se pokusit zachytit přirozeně vyloučenou moč.
  7. Odebere se vzorek A a vzorek B. Pro každý z obou vzorků je třeba zajistit minimální 20 mililitrů krve nebo moče. Veterinář zkumavky se vzorkem zapečetí a musí ji opatřit kódem popř. označit. Veterinář pošle vzorek A co možná nejrychleji do způsobilé a uznávané laboratoře k provedení dopingové analýzy. Vzorek B se přechovává buď na neutrálním místě, nebo podle zvyklosti laboratoře se pošle spolu se vzorkem A této laboratoři. Vzorek B se při pozitivním nálezu vzorku A vyhodnotí na přání majitele psa nebo při analytické nezbytnosti během 5 dnů po předložení nálezu A. Pozdější analýza vzorku není možná.
  8. Podáním přihlášky k závodu, který je realizován podle řádu závodu ČMKU, vyjadřuje majitel psa svou připravenost uznat podmínky popsané v této příloze a podřídit se těmto podmínkám. Dále souhlasí s tím, že jeho pes v každém případě podstoupí nařízenou zkoušku a on sám bude s veterinářem spolupracovat.
  9. Sankce Při pozitivním prvním lékařském nálezu může dostihová komise přijmout následující sankce. * pes je dodatečně diskvalifikován * pes je na nejméně 6 měsíců až maximálně 3 roky pro všechny závody / coursingy v oblasti ČMKU vyřazen. Představenstvo ČMKU může na základě stanov uvalit sankce vůči majiteli psa.


Příloha č. 5
Řád školení funkcionářů Aby bylo možno zajistit kvalifikované hodnocení psích výkonů, je nezbytné školení a licence pro následující funkcionáře. Provádí se následovně:
  1. Seminář pro vedoucí coursingu a tahače zajíce Skupina coursingu ČMKU nabízí nejméně jedenkrát ročně seminář, ve kterém jsou zprostředkovány teoretické a praktické znalosti uspořádání a provádění coursingu. Účast je potvrzována vedoucím semináře.
  2. Školení a licencování polních pozorovatelů, PP se mohou stát pouze členové subjektu ČMKU nebo jeho subjektu, kteří jsou ve spolku nejméně jeden rok a jsou spolehliví a příkladní ve všech oblastech. Musí mít detailní znalosti o výkonnostním coursingu a dokladovat minimálně dvě čekatelství (jednou v každé pozici) u licencovaného polního pozorovatele. Uchazeč obdrží kartu uchazeče. Uchazeč PP musí vyplnit formuláře hodnocení a přidělení bodů v jednotlivých případech. Tyto formuláře hodnocení vyučující písemně posoudí a neprodleně je pošle skupině coursingu. Tato rozhoduje o připuštění ke zkoušce nebo stanoví další čekatelství. Ústní zkoušku provádí pověření členové skupiny coursingu, o této zkoušce je třeba vyhotovit písemnou zprávu a neprodleně ji předat skupině coursingu s návrhem na jmenování nebo další vzdělávání. Při absolvované zkoušce se provede zápis čekatele PP do seznamu licencovaných polních pozorovatelů a vydá se licenční karta potvrzená ČMKU. Předseda coursingové skupiny může licenci vyžádat zpět nebo může určit podmínky.
  3. Školení a licencování rozhodčích coursingu Skupina coursingu ČMKU je odpovědná za školení rozhodčích coursingu. Základním předpokladem je spolehlivost, příkladné a členy uznávané chování a osobní nezávislost. Uchazeč musí být členem ČMKU, nejméně 12 měsíců licencovaným polním pozorovatelem, během nichž je třeba absolvovat nejméně šest závodů. Ucházení se o školení jako rozhodčí coursingu je třeba sdělit skupině coursingu a se lhůtou pro podání námitky čtyř týdnů v ČMKU. Námitky projednává skupina coursingu podle pravidel stanov ČMKU. Neexistuje žádný nárok na školení rozhodčího coursingu. Po uplynutí lhůty pro podání námitky obdrží uchazeč kartu čekatele. Složí teoretickou předběžnou zkoušku a zodpoví v přiměřené době otázky v dotazníku, který je mu předložen. Absolvuje nejméně čtyři čekatelství u licencovaného rozhodčího coursingu, o kterých je třeba vyhotovit detailní zprávy o absolvování čekatelství. Tyto je třeba do dvou týdnů poslat na školicího rozhodčího coursingu, který je posoudí a do jednoho týdne předá odpovědnému členu skupiny coursingu ČMKU. Tento rozhodne o připuštění ke zkoušce nebo o dalších čekatelstvích. Ústní závěrečná zkouška je provedena před dvěma členy skupiny coursingu v ČMKU, z nichž nejméně jeden musí být licencovaný rozhodčí coursingu. Tato zkouška zahrnuje hlavně otázky z řádu coursingu a praktické problémy průběhu coursingu. Zkoušející rozhodují většinově o výsledku zkoušky, zápisu uchazeče do seznamu licencovaných rozhodčích coursingu a o vydání licence coursingovou skupinou nebo o dalším vzdělávání uchazeče. Proti rozhodnutí zkoušejících neexistuje právo námitky. Předseda coursingové skupiny může po souhlasné dohodě se členy skupiny coursingu vyžádat navrácení licence nebo určit podmínky.
  4. Ostatní a dočasné předpisy Uchazeč nese sám náklady na školení, které mu vzniknou. Nároky na náhradu škody jakéhokoliv druhu při neschválení nebo zamítnutí jsou vyloučeny. K rychlejšímu vyškolení dostatečného počtu polních pozorovatelů a rozhodčích coursingu je pro dva roky a to 2000/2001 nabízeno zkrácené školení. Funkcionáři coursingu, splňující základní předpoklady a pokud projevili v teoretické písemné práci a při praktickém školení čekatelů obzvláště dobrou kvalifikaci, jsou k ústní zkoušce připuštěni již při absolvování jednoho až tří čekatelství.

Co bychom měli vědět?

15. listopadu 2010 v 15:51 Coursing
Patricia Gail Burnham
Kdysi, někdy kolem r. 1972, kdy coursing za umělou návnadou začínal, většina lidí, která se o něj začala zajímat, již dříve běhala se svými psy coursing za živou návnadou.
Jejich vlastní lovecké zkušenosti ovlivnily jak počátky stavby tratí, tak hodnocení rozhodčích. Tito lidé věděli, co je od psa požadováno, aby úspěšně ulovil zajíce a proto se rozhodli stavět takové tratě, které by napodobovaly skutečný lov a prověřily dovednost psa, jak by při skutečném lovu obstál.
Poté se coursing rozšířil i do oblastí, kde coursing za živou návnadou byl zakázaný či nepraktikovatelný a lidé, kteří předtím ještě nikdy skutečný lov zajíce psem neviděli, se pustili do stavění tratí a hodnocení běhů.
A od této chvíle se rozdíly mezi coursingem za živou návnadou a coursingem za umělou návnadou začaly zvětšovat a zvětšovat.
V živém coursingu běží zajíc i pes podle své vlastní vůle, každý svou dráhu a přestože oba poběží trochu odlišně, ve skutečnosti jsou všechny základy běhů stejné.
Tyto základní znaky se snažili tvůrci coursingu za umělou návnadou uplatnit ve svých návrzích tratí, které se však postupně vytrácely, což je škoda, protožedobře navržená trať může zjednodušit práci rozhodčích, urychlit jednotlivé běhy, snížit počet opakovaných běhů a zvýšit bezpečnost psů.
Pro lidi, kteří ještě nikdy neviděli skutečný lov, je vysvětlení na místě.
Ihned po startu vyběhne pes svou plnou rychlostí (vyjma Saluki) a jejich prvním cílem je předběhnout zajíce. Pokud však nejsou dostatečně rychlí, zajíc prostě uteče a vyhraje.
Nicméně obvykle jsou psi schopní předběhnout zajíce po dlouhém rozběhu, kde se unaví oni i zajíc. 
K zajíci se přiblíží nejrychlejší pes a v tu chvíli zajíc začne kličkovat a protože je jeho váha nižší, dokáže měnit směr rychleji než pes. Pokaždé když zajíc zatočí, získává nad psem převahu.
To dává šanci druhému či třetímu psovi nadběhnout si. Tím, že si však střídají role psa, který štve a psa, který nadhání, jim moc nepomůže, poněvadž v tuto chvíli nemají ani vysokou rychlost ani dostatečnou obratnost.
V této části běhu totiž zajíc použije řadu kliček, aby prověřil psovu hbitost.
Zřídka kdy však udělá více než 6-8 kliček, během nichž je zajíc i pes stále více unavenější.
Pak se stane jedna ze dvou věcí:
buď se zajíc unaví nebo udělá chybu a je chycen
nebo dostatečně unaví psy, takže se může pokusit bez kliček utéct pryč.
Toto je závěrečná část běhu.
Psi jsou od přírody vedeni instinktem tento běh nevzdát, ale bývají příliš unavení na to, aby zahájili další útok, takže vidíte jak unavený zajíc běží před velmi unavenými psy, kteří jsou daleko za ním (a toto je bod, kde jsou Saluki výjimkou, protože právě v tuto chvíli začínají běžet naplno a vypadá to, že se to právě teď rozhodli brát vážně a ukazují své neobyčejné schopnosti).
Poslední část běhu prověřuje vytrvalost psů, kdy se vyčerpaní snaží donutit unaveného zajíce udělat ještě jednu kličku. 

Pro většinu plemen platí že:
  1. předvedou svou rychlost hned na začátku a tuto chvíli by měla být rychlost většinou hodnocena
  2. obratnost psa je nejlépe demonstrována ve střední části běhu, kdy zajíc kličkuje
  3. na konci běhu se projeví jejich vytrvalost
Co je tedy tak důležité na stavbě tratě pro coursing?
Jestliže je hned na začátku tratě spousta ostrých zatáček, nejrychlejší pes nedostane šanci ukázat svou největší rychlost, protože přebíhá rohy a ztrácí své vedení každou kladkou.
V okamžiku, kdy se dostane na rovinku, kde by mohl využít svou rychlost, může se naučit držet zpět v očekávání další kličky.
Může se navíc stát, že se na začátku zraní, protože právě tehdy dochází nejčastěji ke zlomeninám z přetížení.
Když mají psi možnost delšího vyběhnutí a mohou ze sebe vybít počáteční rychlost a horlivost, nebudou se pak přetěžovat při kličkování a snižují tím riziko svého zranění.
Psi, kteří byli právě vypuštěni, běží velmi intenzivně a jejich vyhodnocování situace není nejlepší.
Po vyběhnutí by klidně proběhli plotem s ostnatým drátem, zatímco později by si všimli hrozícího nebezpečí a bezpečně by se mu vyhnuli.
To samé platí o ostrých zatáčkách, kdy některá plemena psů jsou schopna zatočit tak silně, že si polámou nohy, což není zrovna žádoucí.
Pokud psi dostanou na počátku možnost demonstrovat jejich maximální rychlost, poběží pak pomaleji a rozumněji a zůstávají ve větší blízkosti zajíci, když začíná kličkovat.


ZDROJ: coursingbrno.cz

Můžu se zúčastnit?

15. listopadu 2010 v 15:50 Coursing
Pokud chcete svému psu dopřát pohyb a radost z lovu, pak jste na správné cestě. Poté již záleží jen na Vás, resp. na Vašem pejskovi zda se mu bude coursing líbit. Pro první zkušební běhání toho nepotřebujete mnoho, jen se přihlásit na trénink, a to ať na závodech, kde bývají tréninky vypsané (najdete vždy v propozicích) nebo na trénink pořádaný právě pro ty, kteří si coursing chtějí zkusit poprvé nebo pro ty, co chtějí nechat svého psa zaběhat si jen tak pro radost.

ZDROJ: coursing.net

Jak se chovat na coursingu

15. listopadu 2010 v 15:48 Coursing
  1. MUSÍTE MÍT
    • pes musí být na vodítku, košík má majitel připravený sebou, červený/ bílý obojek případně dečku - pokud nemá bude mu zapůjčen na startu

    Psi by měli v rámci párových běhů mít náhubek, protože se jedná o trénink a někteří psi na náhubek nejsou zvyklí umožníme, aby se majitelé psů běžících společný běh vzájemně domluvili na jeho nutnosti. Všichni pro které je náhubek bezproblémovou součástí, používejte jej.
  1. DÍVÁTE SE KOLEM SEBE
    • psa musíte mít neustále pod dohledem - nechodit do kurzu dráhy, pokud pes bude rušit závod (štěkání) prosím přesuňte se dále od dráhy tak, aby nedošlo k narušení závodu
    • při nutném přechodu přes dráhu nebo přímo na dráze při startu sledovat kudy pes či vy jdete aby nedošlo ke zranění od natahované šňůry či zakopnutí o kladku

  2. START
    • zapamatujte si své katalogové číslo - najdete ho v rámci programu, který obdržíte při přejímce, pod tímto číslem vás budeme volat na start
    • na dráhu přijdete se psem na vodítku, již budete domluveni s psem se kterým běžíte zda v případě nutnosti nebudete mít košík (psi se znají, nejsou agresivní vůči jiným či sobě navzájem),barevné označení - obojek, dečka v rámci tréninku není nutná, případně zapůjčíme - pokud máte doporučujeme - lze lépe hodnotit psi při běhu
    • červená barva = první pes z párového běhu ve startovní listině (programu), startujete na pravé straně, jste vždy první - přístup ke střapci start, cíl
      bílá barva = druhý pes z párového běhu ve startovní listině (programu), startujete na levé straně, jste vždy druhý - přístup ke střapci start, cíl
    • na start přijdete příslušnou cestou, jednotlivě přistoupíte se psem ke střapci, necháte psa střapec očuchat, následně zůstane střapec na zemi a vy se pokusíte psa na střapec nalákat,hrát si s ním - motivujete psa, to samé umožníte kolegovi na startu
    • startovat se bude zhruba 2 m od střapce, psi budou taktéž 2 m od sebe pokud organizátor nařekne jinak
    • naviják se rozjede, psa stále držíte, na povel start psa vypustíte

  3. BĚH
    • při tréninku psa povzbuzujete dle vlastního uvážení - psi závislí na pánovi - nedoporučujeme, posloucháte rozhodčího, který vám dá příslušný výklad k danému běhu, pokud se pes zastaví v půlce trati běžíte k němu, a startujete stejným způsobem z daného místa
    • při závodě povzbuzovat psa není dovoleno

  4. CÍL
    • v závěru běhu se přesuňte do cíle, nepřekážejte běžícím psům, nešlapejte na taženou šňůru
    • pokud je obtížné vašeho psa chytit - zajistěte si k odchytu dostatek pomocníků a osvědčenou metodu - je třeba rychle opustit dráhu pro další běhy
    • pokud se pes rozhodne bránit ulovený střapec před kolegou v dostatečném předstihu jej chytněte, následně po jednom jděte ke střapci (červená první, bílá druhá) a psa pochvalte
    • pokud jsou psi při ulovení střapce bezproblémoví, chytněte psa, pochvalte, a se střapcem si ještě pohrajte
    • pokud pes střapec roztrhá nic se neděje, následně odejděte z dráhy 

ZDROJ: mscoursing.com

Získání licence

15. listopadu 2010 v 15:46 Coursing
Úspěšně absolvujete první trénink, na kterém zjistíte zda Váš pejsek má o courisngu zájem.
Plni nadšeni ze zájmu pejska který vidí něco běhat na louce vede majitele většinou k tomu, že bez tréninku přihlásí pejska přímo na licenční zkoušku. Ta se nepovede a pes je hodnocen negativně, což mu znepříjemní někdy i znemožní budoucí coursingovou kariéru
  • Splnit požadavky přihlášení na licenční zkoušku.
    Minimální věk: u velkých ras 18 měsíců, u malých plemen, vipetů a italských chrtíků 15 měsíců 
    Nejvyšší věk: do konce závodní sezóny, ve které bude ukončen 8. rok života psa
    Velikost: maximální výška v kohoutku činí u:
                     - vipetů - psů 51 cm
                     - vipetů - fenek 48 cm
                     - italských chrtíků - 38 cm
Měření velikosti: první měření se provádí u vipetů a italských chrtíků až ve věku od 12 měsíců. Každého vipeta a každého italského chrtíka je třeba jednou změřit před jejich prvním coursingem v závodní sezóně, která následuje po dosažení jeho druhého roku života nebo na základě požadavku předsedy coursingové skupiny. Pokud se to neprovede, stane se licence neplatnou a je odebrána. Druhé měření je třeba v licenci označit jako definitivní. Pokud je pes měřen poprvé ve věku přesahujícím dva roky, potom je třeba postupovat následovně: jestliže je pes změřen, potom platí toto měření jako definitivní druhé měření. Pokud je pes změřen jako příliš velký, potom může být v probíhající sezóně změřen ještě jednou. Toto měření je třeba pokládat za konečné. Bez platného změření není účast na coursingu možná. Postup měření je popsán v dostihovém řádu a jeho prováděcích směrnicích.
Vipeti - psi vyšší než 51 cm a vipeti - fenky vyšší než 48 cm startují v národní velikostní třídě

Vlastník musí být členem členského subjektu ČMKU nebo jeho subjektu.
Vzhled závodního psa nesmí být uměle změněn (např. nesmí být stříháno přirozené osrstění)
Z dostihu jsou vyloučeny hárající, březí a kojící feny, jedinci zranění a ve špatné fyzické kondici a psi mladší než minimální věk pro LZ

Přihlásit se na licenční zkoušku.
Je součástí všech akcí zařazených do termínové listiny (oficiální trénink, závod - zde jen v omezeném počtu)
V rámci jednoho dne můžete splnit 2 běhy (1x solo běh + 1x společný nebo 2x společný běh).

Splnit licenční zkoušku.
Splnit 1 x sólo běh pro prokázání zájmu o návnadu a 2 x společný běh
U málo početných plemen může být coursingovou skupinou povolena vyjímka, kdy jsou licenční zkoušky splněny absolvováním 3 sólo běhů.

Je-li pes hodnocen nedoběhl, může ten den pokračovat v dostihu.

Je-li pes v souladu s coursingovým řádem hodnocen diskvalifikací, nepokračuje ten den v plnění LZ.
Je- li hodnocen diskvalifikací 2x, musí před připuštěním k dalšímu společnému běhu absolvovat bezchybně 5x sólo běh.

Vyzvednou tréninkovou kartu.
Na konci akce, kde plníte licenční zkoušku si vyzvednete od pořadatele tréninkovou kartu, kde je zaznamenáno splnění licenčních běhů.

Přihlásit se na licenční zkoušku - podruhé
Při druhém přihlášení na licenční zkoušku - dokončení, uveďte do přihlášky (vzkaz) jaký typ běhu potřebujete splnit, tak aby Vás pořadatel mohl zařadit do příslušného běhu.


Vystavení coursignové licenční karty a certifikátu
Splnili jste licenční zkoušku, pes dovršil 15 měsíců pro malá a 18 měsíců pro velká plemena. Tréninková karta musí obsahovat potvrzení o členství majitele v členské organizaci ČMKU (Sdružení Moravskoslezského coursingu, CCC, jiný klub), u plemene vipet a italský chrtík i první měření.

Postup pro psy s průkazem původu (postup stejný pro všechny kluby v ČR):
1. řádně vyplněnou a potvrzenou tréninkovou kartu (TK) zašle majitel registrátorce coursingových licencí.
Co to je řádně vyplněná:
musí obsahovat všechny údaje o psu, tedy kompletně vyplněna první strana TK pokud pes je čipován i
údaje o tomto čipování. V části potvrzení coursingových výsledků vnitřní dvoustrana, dbejte řádných záznamů a
potvrzení běhů absolvovaných vašim psem, pozdější doplňování nemusí být přijato. Zadní strana (měření kohoutkové výšky se týká pouze chrtích plemen a to vipetu a italských chrtíků) Měření se nevyplňuje, ale to je
jediná část která není u nechrtů vyplněna. Dále potvrzení členství v ČMKU, je nutností jinak nebude vydána licence. Potvrzení provede Vaše organizace chovatelská, kynologická či sportovní, které jste členem. Bez tohoto potvrzení bude žádost vrácena. Potvrzení na kartě může nahrazovat jiné potvrzení organizace o tom, že jste jejím členem, ale jen a pouze písemně doložená v originále. 

2. Majitel psa dále zašle společně s TK také
fotokopii průkazu původu psa.

3. Licence se vydává za poplatek 250,-Kč + náklady na poštovné.
- dobírkou cena za licenci 250,-Kč + 105,-Kč poštovné = 355,- Kč
- platba předem na účet - 250,-Kč za licenci + 60,-kč poštovné = 310,-Kč 
U platby předem na účet se jako variabilní symbol uvádí č. zápisu psa na Průkazu původu. 
účet č.: 1695508023/0800 

4. Pro rychlejší vyřízení žádosti o licenci a pro případně dořešení nedostatků vždy uvádějte při žádosti krom poštovní adresy, která je povinná, také e-mailové či telefonické spojení.
spojení.
Kontaktní údaje na registrátorku coursingových licencí rpo nechrtí plemena s PP: 
Jitka Hořáková, Živonín 23, 277 33 Řepín
e-mail: info@petsilk.cz
tel: 602 734715

Prosíme všechny zájemce o licence, aby upřednostnili u dotazů e-mailový kontakt a jen v případě
nutnosti a neodkladnosti využili telefonický kontakt, v rozumné denní době.

Postup pro psy bez průkazu původu a křížence:
Tréninkovou kartu originál (kopii si uschovejte pro případ kontroly), poplatek stanovený daným klubem, kopii členské kartičky, zašlete registrátorovi coursingových licencí. Registrátoři pro psy bez PP a křížence jsou rozděleni takto:

Registrátor coursingových certifikátů pro psi bez PP a křížence - Sdružení MSC
Michaela Jeleňová, Za Dvorem 1775, 142 00 Praha 4
email: lalybela@centrum.cz
- po obdržení výše uvedených dokladů Vás naše registrátorka zaeviduje a řádně Vám vystaví coursingový certifikát pro Vašeho pejska
- neposílejte nám poplatek na účet ani v hotovosti!! , certifikát obdržíte na dobírku a při jejím převzetí provedete úhradu
- coursingový certifikát Vám bude zaslán obratem

Registrátor coursingových licencí pro psi bez PP a křížence - CCC
Milan Kasan, Toužimská 918/36a, 197 00 Praha 9
email: mka@centrum.cz

Licenční karta obsahuje:
plemeno, pohlaví, jméno psa, číslo plemenné knihy, pokud existuje, číslo tetování, datum vrhu, jméno a přesnou adresu majitele, u vipetů a italských chrtíků ověřený záznam o změření výšky.

ZDROJ: mscoursing.com

Co je coursing?

15. listopadu 2010 v 15:45 Coursing
Většina z Vás zná klasické dostihy za nekonečným králíkem, u nás je to coursing za "dostihnutelnou kořistí". Cílem coursingu je ulovit kořist, kterou představuje kůže tažená navijákem. Dráha dlouhá 700 metrů je navržená tak, aby psi museli projevit své schopnosti lovu. Startují vždy dva psi stejné rasy a stejného pohlaví, kteří jsou od sebe odlišeni bílou a červenou dečkou. Běží na trati, kde se několikrát mění směr, překonávají přírodní, lehce kopcovitý terén s překážkou. Dostih se běží na dvě kola, které se od sebe navzájem liší místem startu a překážkou. Všechny překážky jsou upraveny tak, aby nedošlo k jakémukoli zranění. Výkon psů je hodnocen rozhodčími podle pěti kritérií: rychlost, úsilí při pronásledování, inteligence, obratnost a odolnost, tyto kritéria jsou samostatně bodována, celkový maximální počet bodů jednoho kola je 100 bodů, aby pes mohl postoupit do druhého kola, musí v prvním kole získal alespoň 50 bodů. Lov kořisti v cíli nekončí, jak byste si mohli myslet, psi jsou lovem natolik zabráni, že majitelé je od návnady často nemohou odtrhnout a musí je odnést v náručí. Pejskové jsou za své "sportovní" výkony náležitě odměněni a to díky sponzorům.

ZDROJ: mscoursing.com

O coursingu z Wikipedie

15. listopadu 2010 v 15:43 Coursing
Coursing je kynologický sport. Jedná se o jednu z mnoha aktivit, která je založena na touze psa lovit.

PRAVIDLA
Běhá se v přirozeném, mírně svažitém terénu (není to však podmínkou), s přírodními nebo umělými překážkami. Cílem psa při coursingu je ulovit kořist, která je tažená navijákem. Tato návnada v podobě střapce z igelitových pásků nebo králičí kůže, je tažena lankem mezi kladkami po dráze, která simuluje skutečný běh zajíce.
Jedná se dvoukolový závod, kdy trať o délce cca 548 - 914 m (600 až 1000 yardů) je postavena tak, aby psi prokázali rychlost, štvavost (při smečce i spolupráci) a inteligenci, kterou návnadě různě nadbíhají.
Maximální počet bodů, které lze v jednom kole získat je 100. Minimální počet bodů nutných pro postup do druhého kola je 50.
Coursing se stává v posledních letech v Česku oblíbenou aktivitou a není již pouze doménou chrtích plemen. Jedná se o ideální vybití energie živějších plemen psů.

DRUHY COURSINGU
Rozlišujeme dva druhy coursingu:
  • Lure coursing - běh za umělou návnadou, obvykle střapcem. Vznikl jako náhrada hare coursingu. 
  • Hare coursing (též Open field coursing, Live coursing) - běh za živým zajícem, krysou nebo kočkou, u nás zakázaný. V Irsku, Rusku, Polsku, Španělsku a v některých částech USA je legální. U nás byl dříve znám jako "zkouška ostrosti" prováděná u některých loveckých plemen.
ZDROJ: wikipedia.cz

Fotky canisterapie

12. listopadu 2010 v 17:26 Canisterapie
Canisterapie
Canisterapie
Canisterapie
Canisterapie
Canisterapie
Canisterapie
Canisterapie
Canisterapie
Canisterapie
Canisterapie

ZDROJ: google.cz

Cíle canisterapie

12. listopadu 2010 v 17:15 Canisterapie

Rozvoj citových schopností

1)    hlazení psa, mazlení se s ním, tj. uspokojování potřeby něžnosti

2)    povídání klienta s terapeutem, při němž zjišťuje, že i pes může být smutný, veselý, nemocný a pokud se o něj bude dobře starat a bude ho mít rád, bude mu pes dobrým kamarádem
3)    terapeut se snaží navázat komunikaci klienta se psem, aby snížil jeho nesmělost a uzavřenost a podpořil spontánnost projevu ve vztahu k jiným osobám¨
4)     v případě použití malého psa se rozvíjí u zejména u dítěte ochranitelské a pečovatelské postoje, použije-li se velký pes, dítě získá pocit bezpečí
5)     při poznávání nových věcí ve společnosti zvířete, dochází k odbourávání neopodstatněného strachu a odvedení pozornosti od vlastních potíží klienta
6)    při použití skupinové terapie má klient ve "svém" psovi spojence pro zvládnutí komunikace a chování v kolektivu

Rozvoj rozumových schopností

 1)     dítě získává zájem o určité aktivity prostřednictvím cílené hry a plněním úkolů, čímž se zvyšuje doba soustředění na danou činnost
2)     pozorování chování psa a jeho stavby těla se rozvíjí u dítěte pozorovací schopnosti i správné návyky chování ke zvířatům i lidem
3)     prostřednictvím různých pomůcek a zadáváním úkolů klienta psovi se zlepšují komunikační dovednosti, rozšiřuje se slovní zásoba a vyjadřovací schopnosti
4)     krmení psa či jiné situace, kdy je potřeba psa nevyrušovat, se využívají k nácviku sebeovládání
5)     pro autisty je srozumitelný kontakt se zvířetem, které komunikuje jednoduše a jednoznačně a proto zde pes plní roli prostředníka v komunikaci s lidmi

Rozvoj pohybových schopností


     Formou různých společných her se zvyšuje u klientů motivace k pohybu i jejich pohybové schopnosti, rozvíjí se hrubá i jemná motorika, ve společnosti psa se klienti učí vhodně relaxovat

Zkušební řád pro canisterapii

12. listopadu 2010 v 17:14 Canisterapie
PODMÍNKY K ÚČASTI NA ZKOUŠKÁCH

·         Podle zákona 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, ve znění pozdějších předpisů se nesmí zkoušek zúčastnit psi s kupírovanýma ušima.
·         V den zkoušek musí pes dosáhnout věku nejméně: 12 měsíců - "malý"(cca do 35 cm), 15 měsíců - "střední" (cca do 60 cm)          a 18 měsíců - "velký" (cca nad 60 cm). Výška je uvedena v kohoutku.
·         V den zkoušek se pes podrobí vstupní prohlídce u veterináře
·         Psovod se prokáže očkovacím průkazem psa potvrzujícím pravidelnou veterinární péči (očkování proti vzteklině, parvoviróze, inf. zánětu jater atd. a pravidelným odčervováním - alespoň 2x ročně).
·         Psovod si zajistí potvrzení v očkovacím průkaze o vyšetření psa (infekční onemocnění, vzteklina v místě původu).
·         Pes musí být v dobrém zdravotním stavu, bolestivost jakékoli části těla vylučuje psa ze zkoušek.
·         Zkoušek se nesmí zúčastnit
feny v době hárání, kojící feny a feny v druhé polovině březosti.
·         V průběhu zkoušek je zakázáno používání ostnatého, elektrického a stahovacího obojku.Povolen je pouze hladký kožený (látkový) obojek nebo postroj.

Poslušnost, ovladatelnost a jednotlivé body zk. řádu budou sledovány po celou dobu trvání víkendového kurzu.

Pro canisterapeutické psy je důležité, aby v jakékoliv situaci budili důvěru klientů i personálu, musí být ovladatelní, přátelští, dobře socializovaní, zvyklí na hluk, různé prostředí a množství lidí kolem. Důvěru musí ovšem budit i psovod, neboť tvoří se psem tým. Psovod musí vykazovat komunikační schopnosti, takt, dobrý vztah ke psovi i k lidem.

ZKUŠEBNÍ ŘÁD PRO CANISTERAPII


Způsob zabezpečení  veterinární péče
Na každém svodu je zajištěn veterinární dohled.
Způsob poučení osob a způsob kontroly dodržování řádu
Každý, kdo je řádně přihlášen ke canisterapeutickým zkouškám je povinnen se předem seznámit se zkušebním řádem pro canisterapii. Tuto skutečnost potvrzuje svým podpisem na přihlášce k povahovým testům canisterapeutického psa.

·           Kontrola poslušnosti
   Povely: "sedni", "lehni", přivolání, dlouhodobé odložení - min. 20 sekund, přinášení nebo chůze u nohy - na vodítku (pokud pes není aportér, může psovod zvolit chůzi u nohy, což je povinen nahlásit zkušební komisi před zahájením zkoušek.) Povely lze opakovat maximálně 3x. U přinášení je povolen jakýkoli předmět, který je odhozen do vzdálenosti alespoň 5 metrů, není vyžadováno předsednutí před psovoda nebo vkládání předmětu do ruky psovoda. Je povoleno používání jakékoli motivační pomůcky. Pes má zvládat povely okamžitě a s radostí. Neochota psa plnit povely nebo opakování povelů psovodem snižuje počet přidělených bodů.

·      Setkání s rozhodčím
    Psovod vedoucí psa na volno nebo na volně prověšeném vodítku předstoupí před rozhodčího. Zkoušející přistoupí ke psu a osloví ho, poté ho pohladí po hlavě, podrbe za ušima, zkontroluje chrup. Poplácá ho na předhrudí. Postupně zvedne přední nohy. Pohmatem mu projede celé tělo, včetně ocasu. Na závěr psa obejme, malého psa vezme do náruče. Ve všech uvedených bodech postupuje důkladně, ale s ohledem na to, že se se psem ještě dobře nezná. Pes se má chovat přátelsky bez přílišné nedůvěry či bázlivosti. Neuhýbá dotekům, nesmí přehnaně reagovat na zatahání či tlak rozhodčího.

·      Kontrola dráždivosti a útlumu
    Rozhodčí psa rozdovádí přiměřeným způsobem, který si sám zvolí (hází mu balónek apod.; v případě, že pes hru odmítá, může použít pamlsek na odvedení pozornosti od psovoda). Pes nesmí být na vodítku. Na pokyn rozhodčího musí psovod hru ukončit a psa přivolat k sobě. Povel pro ukončení hry může psovod opakovat bez omezení. Používání různých druhů přivolání, lákání psa na předměty a pamlsky je dovoleno. Čas mezi pokynem rozhodčího pro ukončení hry a upoutáním psa psovodem na vodítko je omezen na 25 sekund.

·         Reakce na cizí psy
Všichni psovodi se psy se soustředí do hloučku, ve kterém se volně pohybují. Psi mohou být na vodítku. Jejich chování má být k ostatním psům přátelské bez dominantních útoků. Případná agrese vůči psům nevylučuje použití psa jako canisterapeutického. Účelem tohoto bodu je zjistit, zda je možné psa použít ve skupinové canisterapii s ostatními psy či nikoliv.

·      Hlouček lidí
    Psovod se psem prochází pohybující se skupinkou nejméně pěti lidí, kteří se spolu přátelsky baví. Jeden z lidí má v ruce deštník, který znenadání otevře. Druhý má berle, které upustí. Všichni lidé si postupně psa pohladí. Psovod se psem na vodítku dlouhém minimálně 1,5 m obejde skupinku a poté projde přímo mezi lidmi. Vodítko musí být prověšeno, psovod nesmí psa tahat či násilím držet za vodítko nebo obojek ve skupince. Ke psu přichází jedna osoba po čtyřech a pohladí ho. Všechny požadované úkony se provádějí za pohybu. V další fázi osoby v hloučku začnou křičet a hlasitě se smát, přetahují se o berli, jedna osoba naznačuje útok deštníkem na psa. Psovod může psa pouze chválit či jinak podporovat. Pes se má chovat vyrovnaně, přátelsky. Chybou je snaha o útěk z hloučku nebo přílišná lekavost na podněty.

·      Reakce na běžícího člověka a pád člověka
    Psovod se psem na vodítku dlouhém alespoň 1,5 m kráčejí po chodníku. Kolem nich probíhá člověk, za ním další, který v blízkosti psa upadne a upustí tašku s plastovými láhvemi nebo plechovkami. Leknutí psa je běžná reakce, pes se ale nesmí zachovat příliš bázlivě nebo naopak agresivně, chňapnout po tašce. Psovod nesmí během testování tohoto bodu klást psovi žádné povely.

·         Reakce na invalidní vozík
    Osoba na invalidním vozíku přijíždí ke psovodovi se psem, naváže přátelský rozhovor, psa pohladí a obejme kolem krku (pevnější sevření nesmí psovi vadit), malého pejska vezme na klín a dá mu pamlsek (pes jej může, ale nemusí přijmout). Pes nesmí projevit žádný náznak nevole nebo agresivity. Malí psi jsou posazeni osobě na vozíku na klín. V tomto bodě se hodnotí také práce psovoda s "klientem". Pes se má chovat přátelsky, vstřícně, bez strachu z vozíku.

·   Způsob přijímaní pamlsku psem
Rozhodčí nabídne psu pamlsek různými způsoby - z roztažené dlaně, sevřené dlaně, mezi prsty. Hodnotí se jemnost při přijímání pamlsku. Psovod může psa usměrňovat povelem. V případě nezájmu psa o pamlsek může být použita hračka. Pes má brát pamlsek jemně, štípnutí zuby je chybou.

·      Simulace návštěvy u postiženého
    Zkoušející si lehne na deku a majitel k němu přivede psa (pokud to jde, psa převalí na bok, ale pes může i ležet). Zkoušející se snaží napodobit polohování: obejme psa a pokud jde o většího psa, jemně si na něj položí hlavu, položí mu přes bok nohu, neustále psa hladí, jemně ho může zatahat za ucho apod. V tomto bodě se hodnotí také práce psovoda s "klientem". Pes se má nechat napolohovat psovodem a setrvat v ní po žádanou dobu. Vstávání nebo sedání si psa je menší chybou, pokud se nechá opět napolohovat a na dotyky rozhodčího nereaguje bázlivě. Účelem tohoto bodu je zjistit, jaké má pes k polohování dispozice.

Platnost: od 18. května 2008

ZDROJ: canisterapie.info

Zkoušky

12. listopadu 2010 v 17:12 Canisterapie
Psi musí nejdříve složit zkoušky, jimiž se testuje jejich povaha a zda jsou tedy vhodní pro canisterapii. Někteří psi nejsou zvyklí na cizí lidi a tak přestože jsou hodní ke své rodině, nehodí se pro canisterapii provozovanou mimo okruh vlastní rodiny.
Základem canisterapeutického psa je hlazení a mazlení. Obojí musí takový pes vydržet dlouho, a proto se využívá touha štěněte po kontaktu k nasměrování na tělesný kontakt s člověkem. Pes se připravuje na terapeutické poslání již od štěněte, a proto je třeba ho zvykat na různé situace a prostředí, se kterými se může setkat. Přivyká si na různé možnosti komunikace a různé zvuky. Od klidného hovoru, přes pískání, kvičení, až po hlasitý smích. Majitel psa musí zajistit, aby z něj vyrostl klidný a vyrovnaný pes, který bude trpělivý a společenský, a unese velkou psychickou zátěž. Bude totiž vystaven neustálému halasu, prudkým pohybům, nečekaným dotekům a objetím, nekonečnému drbání a hlazení či občasnému vláčení za vodítko. Pes musí brát jako naprosto normální pohyb těžce postiženého člověka, manipulaci s vozíkem, a nesmí ho vyvést z míry ani případný pád dítěte s holemi před jeho tlamou. Důležité také je, aby ho kontakt s cizími lidmi těšil.
Pes, který má vykonávat terapeutické poslání, musí nejdříve složit zkoušky podle zvláštního zkušebního řádu, během něhož se zjistí, zda je dostatečně klidný a vyrovnaný, a práce s lidmi je mu blízká. Zkušební řády jednotlivých společností, jež se zabývají canisterapií, nejsou totožné, ale liší se jen velmi málo, jelikož mají společný cíl. Sestavují je členové zkušební komise a po jejich schválení představenstvem je platnost zkušebních řádů podmíněna stvrzením Ministerstva vnitra České republiky. Zkušební řádspolečnosti Podané ruce má několik bodů, které testují, zda nejsou agresivní nebo příliš bázliví, zda jsou ovladatelní a nevadí jim zatahání za ucho nebo za ocas.
Dne 1.3.2004 vešel v platnost zákon ze dne 21. ledna 2004, kterým se mění zákon č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, ve znění pozdějších předpisů, který podle § 4a  považuje za propagaci týrání mimo jiné zejména vystavování, jiné demonstrace nebo předvádění zvířete, na kterém byl proveden zákrok uvedený v § 4 odst. 1 písm. g) (viz níže), na veřejném vystoupení nebo svodu zvířat. Z tohoto důvodu se zakazuje účast psů, jež mají kupírované uši po tomto datu, na povahových testech psů, jež společnost Podané ruce organizuje. 

§ 4 odst. 1 písm. g) provádět chirurgické zákroky za účelem změny vzhledu zvířat, zejména kupírovat uši, ničit hlasivky nebo používat jiných prostředků k omezení hlasitých projevů zvířat anebo z jiných než zdravotních důvodů amputovat drápy a zuby, nejde-li o případy uvedené v § 7, odst. 3:  Znecitlivění se rovněž nepožaduje při
a) kastraci telat, selat, kůzlat, jehňat a králíků samčího pohlaví mladších 8 týdnů, kteří netrpí nějakou anatomickou vadou,
b) odrohování nebo tlumení růstu rohů u telat ve stáří do 8 týdnů, pokud se neprovádí kauterizací, případně chirurgickou extirpací,
c) krácení ocasu u selat, jehňat a štěňat mladších 8 dnů,
d) odstraňování ostruhy kohoutů během prvního dne života,
e) kauterizaci zobáků a hřebenů hrabavé drůbeže,
f) extirpaci zubů savých selat,
g) označování zvířat, zejména jejich tetováním a vrubováním uší, a jestliže je zákrok prováděn osobami odborně způsobilými.
Můžete si vytisknout přihlášku ke canisterapeutickým zkouškám spojenou se zkušebním řádem, kterou po vyplnění posílejte závazně poštou na adresu společnosti nebo e-mail zkušební komise: pr.zkusebni.komise@seznam.cz, který můžete použít také v případě dotazů týkající se zkoušek.
Protože určitý povahový rys se může změnit, jestliže pes zažije určitou stresující až život ohrožující situaci, mají tyto zkoušky platnost dva roky a pak se musí znovu opakovat. Kromě toho poskytují základní záruku, co se týče bezpečnosti při terapii. Druhá část zodpovědnosti leží na majiteli psa, který canisterapii provozuje. Ten totiž terapii vede a dává jí určitou formu. Aby byla zaručena ochrana klientů i pejsků, existuje zdravotní péče pro psy zařazené do programu canisterapie.

ZDROJ: canisterapie.info

Jak canisterapie pomáhá?

12. listopadu 2010 v 17:11 Canisterapie
Canisterapeuti jsou dobrovolníci, kteří ve svém volném čase se svými psy navštěvují různá sociální zařízení, kde se nacházejí děti nebo dospělí, kteří trpí psychickými poruchami, depresemi, jsou tělesně postižení nebo se cítí opuštění a smutní. Kontaktem se psy dochází většinou u těchto lidí k velké změně. Například v dětských domovech jsou děti, které se špatně vyrovnávají s životem bez rodičů. Psa berou jako kamaráda, který je má rád takové jaké jsou, můžou si s ním hrát a mazlit se s ním. Pomáhají s péčí o pejska a to vede k vytváření pocitu odpovědnosti, ale také zvýšení sebevědomí, protože jejich osobnost je v této činnosti důležitá. Canisterapeuti připravují různé hry, aby tyto děti co nejvíce poznaly psy a věděly, jak se o ně starat a jak se k nim chovat. V dnešním světě plném počítačových her a Internetu je důležitý vztah ke zvířatům a přírodě vůbec nejen u dětí z dětského domova, ale u všech dětí pro jejich zdravý vývoj. V domovech důchodců návštěvy psů působí jako příjemné zpestření stereotypního dne, staří lidé vzpomínají na své psy a i ti, kteří nechtějí obyčejně komunikovat, vyprávějí příběhy ze svého života, když ještě měli svého čtyřnohého přítele. Tito lidé se potřebují na něco těšit a návštěvy psů jsou pro ně příjemným rozptýlením. Mnozí totiž, i když to zní krutě, zde čekají jen na svou smrt a proto canisterapie má i zde velký význam. Poněkud odlišná terapie je v různých ústavech pro mentálně nebo tělesně postižené. Zde pes tvoří i součást jakési rehabilitace, protože napomáhá procvičování některých částí těla. Je těžké přimět postižené dítě, že musí procvičovat svaly na rukou, ale stejné dítě bez pobízení hází psu míček a natahuje se, aby ho pohladilo, rozevírá dlaň, aby cítilo jeho srst, když se s ním mazlí. Děti, které jsou velmi pohybově omezené, se dokáží za psem i plazit nebo lézt po čtyřech, aby se ho alespoň dotkly. Velmi významnou a úspěšnou metodou je v těchto případech polohování.

ZDROJ: canisterapie.info

Co je canisterapie?

12. listopadu 2010 v 17:11 Canisterapie
Co je to canisterapie
Slovo canisterapie se objevuje v současné době stále častěji a ve volném překladu znamená terapii s pomocí psa.
Canisterapii můžeme také definovat jako způsob terapie, který využívá pozitivního působení psa na zdraví člověka, přičemž klade důraz především na řešení problémů psychologických, citových a sociálně-integračních a působení na fyzické zdraví člověka je u ní druhotné. Uplatňuje se zejména jako pomocná psychoterapeutická metoda při řešení různých situací v případě, že jiné metody nejsou účinné nebo použitelné. Jedná se např. o navazování kontaktu s pacienty, kteří obtížně komunikují a při práci s citově deprivovanými dětmi, autistickými dětmi, mentálně postiženými, v logopedické a rehabilitační praxi, při výskytu apatie, u dlouhodobě nemocných dětí nebo jako součást komplexní terapie v geriatrii apod. Cíle terapie výstižně popisuje kolektiv autorů ve své publikaci "Povídání o canisterapii", kterou vydalo Sdružení pro pomoc zdravotně postiženým "PIAFA" ve Vyškově. Jedná se o rozvoj citových, rozumových a pohybových schopností klienta.

ZDROJ: canisterapie.info