"Muluji svého psa stejně, jako miluji tebe.Ale zatímco ty můžeš odejít, on se mnou zůstane."
Cat Stevens

Srpen 2010

Fotky bikejöringu

9. srpna 2010 v 16:37 Bikejöring
sport
sport
sport
sport
sport
sport
sport
sport
sport
sport
sport
sport
sport

ZDROJ: google.cz

Závody bikejöringu

9. srpna 2010 v 16:28 Bikejöring
Tento sport se jezdí při závodech psích spřežení (jsou-li na kolečkových vozících), či canicrossu podle mezinárodních pravidel zastřešujících organizací. Mistrovství této disciplíny však může být vyhlášeno i samostatně. Kategorie se rozdělují na muže a ženy, případně juniory. Termíny závodů můžeme zjistit např. na termínové listině SMČR. I v tomto sportu máme skvělé reprezentanty, kteří se i na nejvyšších soutěžích umisťují na předních místech.

Otázkou ovšem zůstává, kdy mladého psa začít zapřahat. V Česku zapřahají musheři většinou mladé psy před jejich prvním rokem života. Malamuty lze zapřahat v jejich půl roce, ale vždy je připřahat k dospělému zkušenému psovi a na prodloužené lanko. Jako zátěž lze použít penumatiku. Prodloužené lanko neumožní štěněti skutečný tah, pneumatiku táhne vlastně především dospělý pes. Štěně však uvykne faktu, že je za ním "cosi" taženo a díky dospělému psu vedle sebe zůstává klidné. Samostatná práce nestává psovi těsně před dovršením prvního roku života.

ZDROJ: aigonostrava.cz

Vhodné plemeno

9. srpna 2010 v 16:27 Bikejöring
Vhodné plemeno psa je stejné jako u jiných tažných sportů. Samozřejmě dispozice k obratnosti jsou dány samotným standardem a fyzickými předpoklady jednotlivých psích plemen. Např. border kolie je od přírody obratnější nežli bernardýn či neapolský mastin. Pochopitelně lehčí pohyblivá plemena mají obratnost, čilost a pohybovou energii, oproti těžším plemenům, již v genech. I v rámci jediného plemene však můžeme rozvíjením pohybových dispozic dosáhnout nečekaných výsledků a značného pokroku. 

A také jako u nich začínáme s plnou tréninkovou zátěží až po ukončení tělesného vývoje našeho psa. I když je kondice a zdraví jezdce velmi důležité, stejně podstatné je zvládnutí techniky jízdy v nerovném terénu. 

ZDROJ: aigonostrava.cz

Pozor, nezapomeňte!

9. srpna 2010 v 16:27 Bikejöring
Pamatujte, že zatímco vy sjíždíte z kopce bez šlapání a odpočíváte, pes stále běží a pracuje. Délku trasy přizpůsobte kondici svého psa a počasí. Čím chladněji, tím lépe se psovi běží a naopak při teplotách nad 15-17°C a hlavně na sluníčku se může pes přehřát. Na začátek doporučuji trasy kolem 2-5 km a s přibývající kondici psa a klesající teplotou postupně prodlužovat. Dobře trénovaný pes nemá v klidném tempu problémy s délkou kolem 30 km.
Nesmíme zapomenou dodržovat pitný režim jak sebe, tak i psa!

ZDROJ: aigonostrava.cz

Začínáme s bikejöringem

9. srpna 2010 v 16:26 Bikejöring
Psa oblečte do postroje a připněte si ho k opasku. Budete mít volné ruce a na opasku dobře ucítíte tah.
Na kole snad umí jezdit každý nebo alespoň ten, který se o tento sport zajímá. Pes potřebuje výcvik jako u canicrossu nebo skijöringu. Tedy 100% ovládat všechny potřebné povely. Velmi důležitá je opět výchova - zvykání na zvěř, netečnost k jiným psům apod. Nejdříve postupně psa musíme zvykat na pohyb kola za ním. Zde je nejlepší pomocník, který při startu psa podrží a pokud to bude nutné (pes je nejistý, otáčí se, jde do strany apod.), chvíli vedle něj běží a spolu s jezdcem jej povzbuzují. Pokud však spolehlivě zvládá běh se svým psovodem, měl by reagovat na povel "go" i před kolem. Délku tratě postupně prodlužujeme podle kondice psa. Společným tréninkem si zdokonalujeme výdrž, obratnost a techniku jízdy na různém povrchu. Na pevném podkladu (asfalt nebo beton) trénujeme jen krátké přejezdy. Na asfaltce se bude pohodlně jezdit nám, ale psovi zničíme pohybový aparát i další chuť běhat. Pokud takto jedeme se psem po silnici, dopouštíme se i dopravního přestupku. Takže jezdíme po lesních a polních cestách - vždy s ohledem na okolí (např. v lese zbytečně nekřičíme). Jízda se psem před kolem je poměrně riskantní záležitost. Počítáme s tím, že kolo má velmi malou stabilitu. Musíme se naučit předvídat a velmi rychle hodnotit situace. Za každou zatáčkou může být něco nečekaného. Příjemná projížďka se s hůře ovladatelným psem může změnit ve zběsilou jízdu nezřídka končící nepříjemnou havárií. A nemusí být na vině ani pes. Stačí, když se budeme třeba snažit na kluzkém povrchu někoho nebo něco objet, ztratíme trochu rovnováhu a úraz je tu. Proto musíme také neustále sledovat okolí i chování psa (to nám prozradí mnohem více než co sami vidíme). Trénovat musíme pravidelně a často (nejlépe denně). Pokud si naivně myslíme, že vyrazit se psem jednou za týden stačí, pak jsme na velkém omylu. Pes zapomíná povely, my zručnost a jízda pak nebaví ani nás, ani psa. Dáváme pozor, abychom psovi nezpůsobili úraz. Např. přejet mu tlapy, spadnout na něj nebo to nejhorší, když se mu ocas zamotá do kola či řetězu. Za týrání může být také pokládáno naplno trénovat psa v příliš teplém počasí (nad +15°C). 
Trénink vždy objektivně vyhodnotíme a podle výsledků se zaměříme na odhalené nedostatky přizpůsobit. Pokud pes táhne silou, klidně se nechte táhnout bez šlapání a zejména v úvodu dobržďujte. Po ustálení startovního tempa na přirozený běh psovi přiměřeně pomáhejte šlapáním. Vždy však jen tak, aby neztratil tah a stále jste cítili napnutou šňůru. Ve sjezdech jezděte opatrně a brzděte psovi natolik, aby stále táhl. Paradoxně totiž čím více brzdíte, tím větší stabilitu pes získá opřením se o postroj a tím lépe se mu běží a nakonec tím rychleji může z kopce běžet.

ZDROJ: aigonostrava.cz

Trénink

9. srpna 2010 v 16:25 Bikejöring
Trénovat by se mělo po polních cestách, lukách nebo lesních pěšinkách. Asfalt, štěrk a cesty sypané kamením škodí psím tlapkám a kloubům. Psa musíte naučit některým základním povelům pro bezpečnou jízdu - povel k zastavení, rozeběhnutí se, odbočení vpravo i vlevo. Zvykejte psa na tyto povely tak, že je budete neustále vyslovovat v každém oblouku i když neodbočujete a cesta se stáčí pro psa logicky. Doporučuji také používat povel k poklusu, kdy pes šetří síly na delší trať. Veškeré překážky jako např. auta, zvěř nebo větev musíte zahlédnout jako první a zmírnit tempo nebo zastavit psa.

ZDROJ: aigonostrava.cz

Co je třeba vlastnit?

9. srpna 2010 v 16:25 Bikejöring
Pro bikejoring potřebujete jízdní kolo, nejlépe horské s kvalitními brzdami. Dále je potřeba psovi pořídit tažný postroj, přiměřeně dlouhé vodítko, nejlépe vybavené elastickou částí pro tlumení rázu (s amortizérem) a pevný opasek nebo horolezecký sedák k uvázání psa k tělu. Nedoporučuje se psa vázat k řidítkům - nebezpečí otočení řidítek za jízdy při náhlém zvýšení tahu - nebo k rámu kola - nebezpečí namotání tažné šňůry do předního kola při prověšení šňůry. Pro jezdce je na závodech povinná cyklistická přilba, je však neméně nutná i při trénincích. Také správně zvolená sportovní obuv je další zárukou bezpečné jízdy. Nejen že nesmí na pedálech klouzat, ale také v ní budeme někdy i běhat. Cyklocomputer není nutný, ale máme-li ho, poskytne nám mnoho užitečných údajů o výsledcích tréninku (průměrná rychlost, doba jízdy, celková délka ujeté tratě i nejvyšší rychlost kterou jsme krátkodobě dosáhli). 

ZDROJ: aigonostrava.cz

Bikejöring

9. srpna 2010 v 16:24 Bikejöring
Bikejoring je jednou z kategorií disciplín sportu psích spřežení.
Další odvětví tažných sportů oblíbené hlavně u těch, kteří vlastní jen jednoho psa a chtějí se věnovat některému z rychlostních disciplín. Jezdci se psím spřežením v období, kdy není sníh, trénují na kolečkových vozících. Bikejöring se vyvinul jako jedna z letních alternativ (kromě běhu se psem a jízdě na koloběžce se psem) pro ty, kteří se věnovali zimním sportům, např. skijöringu. V našem mírném pásmu bývá, snad kromě hor, sněhu poskrovnu, a tak se stal po čase samostatným sportem.

ZDROJ: aigonostrava.cz

Před závodem

9. srpna 2010 v 16:18 O canicross
Pořídili jste si potřebné vybavení a máte za sebou několik společných tréninků se svým pejskem. Nadchli jste se pro tento mladý sport a začínáte nahlas snít o účasti v canicrossovém závodu. Také jste se byli už na jednom ze závodů podívat a o mnohém z teorie se seznámili z dostupných zdrojů. Nezbývá než poslat přihlášku na vámi vybraný závod a vstoupit do jámy lvové.
Pokud již znáte termín závodu, zjistěte si z propozic především základní informace, bez nichž se neobejdete. Jakým způsobem a do kdy se přihlásit, kdy se koná prezentace, jakou formou a kdy zaplatit startovné, jaké jsou veterinární podmínky a kdy se bude konat veterinární prohlídka psů.
Do místa konání závodů byste se měli dopravit s takovým časovým předstihem, abyste se nestresovali a v klidu připravili na start. Při prezentaci zaplatíte požadované startovné, pře­dložíte doklad o očkování vašeho psa a vyzvednete si startovní číslo. Ve stanovenou dobu byste měli se svým pejskem projít krátkou veterinární prohlídkou. Nezapomeňte si zjistit přesný čas vašeho startu. A pokud jste si vyhlédli i pro vás vhodné místo k parkování, můžete začít s přípravou na samotný závod. Co by mělo následovat?
Připravte si oblečení a vybavení na závod
Oblečení na prohlídku trati, venčení psa, závěrečné rozcvičování i samotný závod. Nebuďte líní se převlékat, v jednotlivých fázích přípravy oblečení měnit. Udržujte se v suchu a teple.
Důležitou samozřejmostí je připravit vše potřebné pro samotný závod, především postroj, sedák s tažnou šňůrou a startovní číslo.
Prohlédněte si trať závodu
Pokud jste na závodě poprvé, měla by být prohlídka pro vás takřka povinností. Můžete ji provést různými způsoby: trať si projít, proklusnout nebo (v případě, že je velmi dlouhá nebo cíl je na jiném místě než start) projet si ji třeba na kole (které vám půjčí někdo ze závodníků startujících v bikejöringu).
Velký význam také má, jestli trať zná váš pes. Bude-li vědět, co ho očekává, poběží správně i bez vašich povelů. Navíc při prohlídce psa dobře vyvenčíte, což je jedním z nejdůležitějších bodů jeho přípravy na závod. V případě velmi dlouhé trati nebo horkého počasí zvažte, zda s sebou psa na prohlídku brát. Pro vás i vašeho psa může být proběhnutí trati součástí rozcvičení před startem. Proto zvolte vhodnou dobu jejího provedení. Je-li pro vás závod důležitý, je o to důležitější prohlídka trati.
Na většině závodů pořadatel provádí ve stanovený čas poučení závodníků, na kterém také informuje o trati závodu.
Shromážděte a vyhodnoťte dostupné informace
Snažte se zjistit všechny informace, které by vás mohly dovést k úspěšnému absolvování závodu. Nejen informace od pořadatelů, ale třeba o vaší konkurenci. Kdo s jakým psem poběží, kolik toho natrénoval, jaké měl výsledky. Jak se na závod chystá, co ho pobolívá, jakou má taktiku a co od závodu očekává. Tyto "zaručeně spolehlivé" informace po jejich vyhodnocení můžete použít k taktice při samotném závodě, případně se i domluvit na vzájemné pomoci s některým ze soupeřů. I to ke canicrossu patří.
Nezapomeňte jíst a pít
Co jíst a pít? Neptejte se, ale raději vyzkoušejte doma před tréninky. Důležité je zjistit, co vám vyhovuje a co vás podpoří. Čím, v jakém množství, a v jakých časových intervalech před startem zavodnit pejska. Co, v jakém množství, a jak dlouho před startem budete pít a jíst vy. Více tekutin potřebujete v horku, ale pít je nutné i v mrazivém počasí!
Rozběhání, rozcvičení, rovinky
RRR, to znají i ti nejmladší adepti atletického tréninku. Jak efektivně prohřát a roztáhnout svaly. Před závodem v canicrossu skutečnost, kterou v žádném případě nesmíte podcenit nebo dokonce obejít. Jinak hazardujete nejen se svým zdravím, ale můžete "zahodit" vše, co jste pro úspěch v canicrossovém závodu v přípravě udělali!
Běh po startu připomíná u mnoha závodníků sprint na krátkou vzdálenost. Nabuzený pes vás za sebou vleče. V tu chvíli běžíte závod na pouhých několik stovek metrů, ne třeba na šest kilometrů. A bez správného nahřátí a prokysličení svalů, a rozdýchání plic můžete mít problémy již po krátké době běhu.
Uvědomte si, že celkový efekt předstartovního rozcvičení mizí zhruba po dvaceti minutách neaktivity. Proto dobře načasujte jeho provedení. Teplejší oblečení vám umožní nejen rychlejší zahřátí organismu, ale i jeho udržení v žádaném stavu. Nebojte se zpotit.
Než odejdete ke startu
Včas a v klidu se oblékněte, vše raději dvakrát překontrolujte. Nejste-li si s něčím jisti, zeptejte se nebo sledujte počínání soupeřů. Triko raději zastrčte, boty přešněrujte. Startovní číslo vás nesmí znervózňovat nebo obtěžovat během závodu. Proto tkalouny zkraťte na vhodnou délku a číslo navíc posichrujte spínacími špendlíky.
Psovi nasazujte postroj v klidu a s vážností. Je to pro něho událost. Obojek i vodítko nechte v autě.
V případě chladnějšího počasí si ponechte teplou bundu. Odložíte ji a předáte svému doprovodu až těsně před startem.
Cestou na start
Snažte se zbavit trémy a pozitivně naladit. A nezapomeňte: je to jenom sport.
Na co si dát na startu pozor!
V předstartovním prostoru buďte včas. Znovu překontrolujte funkčnost vašeho oblečení a sedáku, i zda má pes postroj správně "nasazen" a karabiny jsou dobře zacvaknuty.
Je-li hromadný start, vyberte si místo, z kterého byste chtěli startovat a včas se ke startu přesuňte. Zvažte své možnosti i kvality soupeřů. Necpěte se neuváženě mezi "běžeckou elitu" či "nejméně vychované tahouny".
Start je předpokladem pro další úspěšné pokračování v závodě. Pejska nemusíte přidržovat za postroj u svých kolen. Tažná šňůra může být napjata za předpokladu, že váš pes i psi soupeřů jsou vychovaní, přizpůsobiví a snášenliví. Dojde-li k náznakům nervozity či agresivity psů, je třeba okamžitě jednat a přehodnotit způsob vašeho startu.
Pád po startu znamená začínat ze zadních pozic. Velkým nebezpečím je také zamotání tažných šňůr. Proto nenechte cizí psy podběhnout pod vaší tažnou šňůrou, raději svého psa stáhněte zpět.
Se svým pejskem spolupracujte (smluvenými signály a pokyny) a snažte se předvídat možné problémy. Běžte raději trochu "zeširoka", to znamená došlap i pohyby paží trochu dále od osy těla.
A neperte se za každou cenu. Startovní "mela" záhy pomine a vše se zklidní. Závod teprve začíná.

ZDROJ: behej.com

Začínáme

9. srpna 2010 v 16:17 O canicross
Kdy začít s canicrossem? Pokud přemýšlíte o své budoucí účasti na canicrossovém závodě, už jste vlastně začali! S canicrossem lze začít v každém věku. Ty nejmladší při jejich prvních pokusech obvykle doprovází některý z rodičů. Důležitější otázkou však je jak začít.
Pokud jste se pro canicross rozhodli a chcete jím naplnit část svého života, určitě jste také přemýšleli, co vše proto budete muset udělat, obětovat nebo změnit. Pro začátek byste měli zvážit následující témata:
Jaký bude náš tým?
Zde se naskýtá hlavně otázka, s jakým psem budete běhat.  Jde o to, zda psa už máte, nebo si ho budete teprve pořizovat.
Pokud pejska máte a je "tím vyvoleným", uvažte, jestli je tím pravým. Bude se právě pro canicross hodit? Bude ho to bavit? Nebudu nakonec zklamán?
Pokud psa nemáte a budete chtít běhat závody, máte dvě možnosti. Buď si ho půjčit (vyzkoušet si canicross třeba v jednom závodě) či si ho půjčovat opakovaně, nebo si pořídit vlastního psa. První varianta je méně vhodná, ale záleží na tom, kdo vám psa půjčí a jak budete na sebe zvyklí před tím, než se postavíte na start závodu.
Lepší je mít psa vlastního. V takovém případě vám nastanou, doufám, že příjemné, starosti s jeho výběrem. Podobné rozhodování platí i budete-li mít možnost volby ze dvou či více psů.
Budeme na to mít?
Každý z nás je jiný. Jeden je ve výborné fyzické kondici, má bohaté zkušenosti a předpokládá, že mezi canicrossovou špičku vlétne jako meteor. Jiný se sportem teprve začíná, o kynologii toho moc neví, ale chce to zkusit. Většina z nás se pohybuje někde mezi těmito "extrémy".
Běh se psem je potřeba vyzkoušet. Zjistit, co to obnáší, načerpat alespoň ty nejzákladnější zkušenosti. Pokud však rozumně a soudně zhodnotíte vaše předpoklady a postavíte si reálné prvotní cíle, můžete se, dříve či později, postavit na start vedle ostatních.
Jestliže vás výše uvedené neodradilo, můžete ve vašem plánování pokračovat:
Zvládnu sám sebe?
Nezničí vás první tréninkové pokusy? Dokážete úspěšně analyzovat reakce těla na zátěžové podněty? Naslouchejte svému tělu. Přemýšlejte a předvídejte. Nenechte se zranit, ať už sami sebou, nebo prostředím, ve kterém se pohybujete. Nepodceňujte výběr a používání běžecké obuvi. Ta se jako první dotkne povrchu, po kterém poběžíte.
Zvládnu svého psa?
Psa musíte zvládnout, povely i fyzicky. Měli byste si vzájemně rozumět, poznat se. Naučte pejska reagovat i na různé vámi vysílané signály, zvuky. Učte ho canicrossu.
Co k tomu budeme potřebovat?
Začněme tím základním. Pro pejska to bude postroj (jeho nový "dres"). V žádném případě netrapte psa tím, že by vás tahal jen za obojek!
Vy si ke kompletnímu běžeckému vybavení (obuvi a oblečení) musíte pořídit i canicrossový opasek (sedák, bederní pás) a tažnou šňůru, kterou bude spojen váš sedák s pejskovým postrojem.
Někteří běžci používají výstroj, kterou si sami ušili či vyrobili, nebo ji získali od svých známých. Každému vyhovuje něco jiného. Důležité je, aby vybavení bylo funkční a vám (a vašemu psovi) dobře padlo. Proto vybírejte a zkoušejte!
Nevíte kde a hledáte vyzkoušené a osvědčené? Pokud vám kamarádi neporadí jinak, zkuste třeba naše tipy:postroje a vybavení
Kdo nám může poradit a kde získáme další informace?
Nejlépe vám poradí ti, kteří mají zkušenosti získané z mnoha absolvovaných závodů v canicrossu. Proto se jich nebojte zeptat a z jejich odpovědí si vybírejte to, co je pro vás nejvhodnější a nejpřijatelnější.
Mnohé informace také naleznete na webových stránkách (hodně toho lze vyčíst i z fotodokumentace a videí). A zkušeností k nezaplacení bude pro vás samotná účast na závodech. I když třeba jenom v roli diváka či pomocníka některého ze závodníků.
Co je potřeba si ještě uvědomit?
Canicross je především o pohybu. Běhat pusou nemá požadovaný efekt. Odpovězte si na několik otázek. Nebude naším canicrossovým snažením trpět rodina? Jsou u nás podmínky pro trénink? Kdo mi s přípravou může pomoci? Které další pohybové aktivity mohu zahrnout do naší přípravy? Na další otázky možná přijdete sami.
Předpokládám, že jste si plně uvědomili, co obnáší pořízení si běžeckého oblečení a obuvi (případně dalšího sportovního vybavení) a hlavně psa (například starost o zvíře, vaše časové omezení, výcvik psa, finanční náklady - krmení, povinné základní poplatky, veterinární péče).
Účast na závodech vás taky bude něco stát. Platí se startovné, je nutno počítat s výlohami na cestu, případně ubytování.
Tak s chutí a rozumem do toho. A pokud si canicross vyzkoušíte a běhání se psem vás nadchne, neváhejte a zúčastněte se některého canicrossového závodu.

ZDROJ: behej.com

Proč canicross?

9. srpna 2010 v 16:16 O canicross
Se psem můžete sportovat prakticky celoročně a všestranně. Bude vaším společníkem při běhání, jízdě na kole nebo koloběžce. V zimě si vyzkoušíte běh na lyžích se psem, v létě se zúčastníte psího triatlonu nebo společně absolvujete některý z dogtrekkingů. Zvířecí kamarád se tak stane lídrem vašeho jednopsího spřežení.  Ale jak se na to připravit? Zvládnutí základů canicrossu je tím nejlepším předpokladem, abyste se mohli věnovat i dalším psím sportům. Právě o canicrossu bude náš nový seriál.
Někdo z vás možná zvažuje, jestli by právě ten canicross nebyl tím, co by pro něho bylo to pravé ořechové a co by ho mohlo naplnit v blízké budoucnosti. Jedno je však jisté. Záleží jen a jen na vašem rozhodnutí. Vy musíte chtít, vy si musíte najít tu správnou motivaci a sami sobě vše zdůvodnit. Nepouštějte se do toho jenom proto, že to baví vašeho kamaráda nebo že vám to připadá atraktivní. Zvažte všechny klady a zápory a pokud se rozhodnete, tak vítejte na palubě!
Důvodů, proč to zkusit, může být mnoho. Vycházejme z toho, že máte kladný vztah ke psům a není vám běhání odporné. Některé z důvodů si zde uvedeme.
Spokojený pejsek
Máte pejska (nebo si ho chcete pořídit) a běhání se psem vám připadá jako dobrá aktivita, která by bavila, zaujala a byla vhodným pohybovým doplňkem nejen pro vás, ale i pro pejska.
Fyzická a psychická pohoda
Chcete se více hýbat (ať už z jakýchkoliv důvodů). Chcete si vylepšit vaši kondici, zlepšit koordinaci pohybů, poznat své fyzické možnosti, cítit se psychicky lépe, nemít doma tlustého psa. I to je motivace.
Závod je nejlepší trénink
Pokud máte sportovní ambice, baví vás překonávat sama sebe, raději závodíte, než trénujete (nebo vás nebaví jenom trénovat) a jde vám o výkon, potom spojte příjemné s užitečným. Právě na canicrossových závodech můžete "prodat" to, co jste natrénovali (nebo jen naběhali). A pokud vám jde o to, vyzkoušet si, na co máte, prožít si atmosféru a závod alespoň absolvovat, věřte, bude to stát zato.
Navíc v závodě se setkáte se situacemi, které jste v tréninku nepoznali, a získáte zkušenosti, které vám nikdo jiný nepředá. Také poznáte soupeře, kteří vám v lecčems mohou poradit nebo od kterých můžete mnohé odkoukat. Závody ke canicrossu patří. Bez závodění je canicross jen během se psem.
Vítězství a úspěch
Mezi canicrossaři je řada závodníků, kteří dosáhli v tomto sportu svých velkých či větších sportovních cílů. Mnozí se začali běhu se psem věnovat až poté, kdy měli za sebou dlouholetou sportovní přípravu v jiných odvětvích (například v triatlonu, kvadriatlonu, atletice, běhu na lyžích, cyklistice nebo třeba ledním hokeji či horolezectví). Pro řadu z nich se stal canicross novou sportovní prioritou nebo motivací. Pro jiné zase doplňkovým sportem, kterému se věnují v nezávodním období své sportovní specializace. A někteří poprvé poznali ten pocit stanout na stupních vítězů. Canicross je malým sportem.
Atmosféra závodů
Užít si atmosféru závodů se vším, co k nim patří. Setkat se se starými známými i novými kamarády, s nimiž jsme rádi, a kteří se sjíždí z celé republiky, a také si to s nimi rozdat … samozřejmě na trati (člověk se rád porovnává).
Každý závod má svou osobitou atmosféru, za ty roky se vypracoval na určitou úroveň. Pořadatelé se snaží svou práci zkvalitňovat a závodníky vždy něčím novým překvapit. Je to pro nás společenská událost. Odpočineme si od všedních povinností, přijdeme na jiné myšlenky, a co nechceme, nemusíme. Ze závodů si odvážíme nové příběhy a zážitky.
Nejen canicross
Canicross není jenom o běhání se psem. Brzy zjistíte, že je dobré zkusit i jiné pohybové aktivity a pejsek při nich může být také. Bikejöring, scooter nebo třeba skijöring jsou další musherské sporty, při jejichž provozování vám stačí mít jenom jednoho psa. Mnozí se tak dostanou k jiné závodní disciplíně, nebo, a to zcela určitě, budou jezdit na kole nebo koloběžce se psem či běhat na lyžích se psem proto, aby se dobře připravili právě na canicross a zpestřili si někdy monotónní canicrossový trénink.
Také se často stává, že vaše domácí smečka se rozroste, a vy zatoužíte po volání dálek a stanete se musherem se vším, co k tomu u nás patří … tedy i se závoděním na kárách a saních. Právě canicross může být tím odrazovým můstkem pro uskutečnění tohoto snu.
Canicrossem vše nekončí
Ale třeba právě canicrossem začne vaše sportovní kariéra, která bude mít pokračování mimo závody sportů psích spřežení.
Jeden příklad na závěr. Renata Horáková (první dáma českého skijöringu poloviny devadesátých let a premiérová mistryně republiky v canicrossu z roku 1996) je běžkyní, která v posledních letech běhá z českých závodnic nejvíce maratonů a v loňském roce dokázala uběhnout za 24 hodin přes 152 km. K maratonu se dostala od horolezectví přes individuální musherské sporty.

ZDROJ: behej.com

Vláďa Šáfr o canicross

9. srpna 2010 v 16:14 O canicross
Vláďa Šáfr z Jablonce nad Nisou,
český reprezentant v canicrossu

O organizovaném běhu se psy už jsme jednou psali. Je to sport, který spadá pod Svaz sportu psích spřežení. Když se řekne psí spřežení, většina z vás si asi představí sníh, saně a před nimi zapřažených několik husky nebo malamutů. Ale psí spřežení, to nejsou jen saně anebo tréninkově kára či tříkolka. Jsou to také tzv. individuální disciplíny.
V zimě jsou to SKJ1 (skijoring) - běžec na lyžích s jedním psem a SKJ2 - běžec na lyžích se dvěma psy. Na podzim (tzv. závody na suchu) to jsou SC1 - terénní koloběžka (scooter) s jedním psem, SC2 - terénní koloběžka se dvěma psy, BKJ (bikejoring) - cyklista se zapřaženým psem a konečně CC - canicross - běžec se zapřaženým psem.
Při závodech v mushingu se rozlišuje nejen jestli je to na sněhu nebo na suchu (off Snow), ale také o jakou jde vzdálenost. Na suchu to je mid (cca 10 - 25 km) a sprint (maximálně do 9 km).
Závody jsou konané většinou jako dvoudenní a dvoukolové, tedy v sobotu jedna etapa a v neděli etapa druhá. Ať už se časy klasicky sčítají, nebo je první den hromadný start a druhý den Gundersenova metoda, vítěz je vždy ten nejrychlejší z obou kol.
Některé závody mají ještě v sobotu vloženou noční etapu, která mívá délku do dvou kilometrů. Pořádají se i jednodenní jednoetapové závody či závody jednodenní dvouetapové (dopoledne se běží 5 km a odpoledne 3 km). Nejčastěji jsou závody vypsané pro všechny kategorie dle soutěžního řádu (běh, koloběžka, kolo, káry) a startuje se v intervalech a s takovými odstupy, aby se na trati co nejméně potkaly ty pomalejší discipliny s těmi nejrychlejšími.

Canicross se řadí do kategorie sprint. Jako běžci si pod pojmem sprint představíte 60 či 100 m, někteří vytrvalci možná i 400 m, ale vězte, že tady to znamená dva dny po sobě 2-7 km (nejčastěji to bývá cca 5 km a oba dny stejná trasa). Jedná se o běh v terénu - kros, kdy běžec má speciální sedák, podobný horolezeckému, vyvinutý pro tyto sporty. Pes má postroj - takový, aby ho nikde nedřel, nepřekážel v pohybu a dovolil mu běžet co nejefektivněji v tahu. Spolu jsou běžec a pes spojeni šňůrou s amortizérem, tzv. skijoringovou šňůrou (gumová část je zde především pro ochranu páteře psa), která bývá dlouhá cca 2 m v natažení. Princip spočívá v tom, že by pes měl od startu až do cíle běžet před běžcem, naplno táhnout, reagovat na povely, kdy kam zahnout, z jaké strany oběhnout jiný závodní tým (myslím tím ať už jiného canicrossaře či spřežení atp.), popřípadě aby zpomalil při seběhu z prudšího kopce.
Mnoho atletů, se kterými se potkávám na běžeckých závodech, má představu, že při canicrossu běžím a kolem mě pobíhá pejsek, který je ke mně přivázán šňůrou. Samozřejmě, že tomu tak může být. Canicross se dá běhat s jakýmkoliv plemenem a s různým vybavením, záleží jen na tom, aby byl pejsek nekonfliktní, zdravý, měl platná očkování, byl starší jednoho roku a bavil ho pohyb. Pak už samozřejmě záleží na ambicích na umístění samotného běžce.
Dnes je velmi využívané plemeno ESP - evropský saňový pes, který byl speciálně vykřížen pro dosahování velkých rychlostí v mushingu, a to především v kaegoriích sprint a mid. Převládá zde krev německého ohaře, pointra, greyhounda (plemeno chrta) a alaskána (aljašský husky). Často si ESP lidé pletou s loveckými psy, protože jim jsou vzhledově velmi podobní. Není podmínkou, že nejlepší a nejrychlejší musí být zrovna ESP s krví těchto plemen, běhají u nás i pejsci, kteří vznikli křížením irského setra a ohaře nebo českého horského psa a ohaře apod.
Pokud si tedy běžec pořídí nějakého takového "rychlíka", stává se běh velmi rychlým, náročným a někdy i bolestivým (hlavně seběhy). Městské etapy do dvou km se běhají kolem 2:30/km a pětikilometrová trať, pokud se nejedná o těžší kopcovitý terén, pod 3 min/km (např. v německém Rastede, kde bude letošní ME ESDRA, ti nejlepší zdolávají trať 4,5 km rychlostí kolem 2:45/km).
Pes se k těmto výkonům trénuje především na kole nebo krosové koloběžce. Samozřejmě je nutné nejprve proniknout do tréninku a znát určité nutnosti, jako zavodnit pejska před tréninkem (kolik do něj dostat tekutin, jak dlouho před tréninkem) a po tréninku, trénovat od určitých vzdáleností, dbát na to, aby pes byl stále v tahu, vědět, kdy ho nechat jen táhnout a kdy mu naopak pomoci, kdy trénink přerušit či ukončit, aby se pes příliš nepřehřál. Někdy na mě lidé při tréninku koukají, že chudák pejsek se dře a táhne mě a koloběžku a já ještě brzdím. Jde o trénink psa - a to takového, který byl pro to vykřížen, je k tomu od štěněte veden a miluje to (měli by slyšet ten povyk, když jdu trénovat jen s jedním psem a druhý zůstává doma), a já, protože jde o trénink psa na canicross, koriguji rychlost tak, aby byl zvyklý běžet určitou dobu, určitý počet km a v určité rychlosti (rychlost při canicrossu) - zpravidla jezdíme průměrnou rychlostí 21 km/h.
Ale ani běžec nemůže zahálet. Profil tratí závodů nebývá jen rovina. Pokud vám jde o výsledek a navíc  máte rychlého a silného, dobře připraveného psa, musíte to také "utočit" a udýchat. Není to ale ani o tom, že se budete dřít na tréninkách, pak přijde závod, vezmete nějakého psa a závodíte. Musíte stejně kvalitně trénovat i svého chlupatého parťáka. Například když přijdu unavený z tréninku na dráze domů, vím, že musím ještě napojit psa a asi za hodinu s ním vyrazit na jeho trénink. Je také důležité pochopit, že ne každý pes je pro tento sport vhodný, ale pokud už se rozhodneme se svým pejskem závodit nebo i jen trénovat, je nutné brát ohledy na možnosti a schopnosti každého psa jednotlivě, což je důležité hlavně u BKJ, kde je cyklista velmi limitovaný rychlostí psa.

Já osobně jsem měl nejdříve pejska pitbulteriéra, se kterým jsem jezdil po klubových závodech a výstavách. Tam jsem se seznámil s Martinou Štěpánkovou z Jirkova, naší vynikající reprezentantkou v canicrossu (bývalá atletka a dcera vynikajících atletů), která v té době běhala se svým pitbullteriérem. Jelikož jsem kvůli výstavám chodil se psy běhat, rozhodl jsem se, že ten canicross zkusím. Začínal jsem běhat v botách od trhovců, v péřové bundě apod. Provázel mě jeden zánět kolene za druhým a na prvních závodech jsem měl místo sedáku obyčejný pásek, místo šňůry vodítko a pes měl postroj, který jsme používali při výcviku na klasickém cvičišti.
To už je téměř šest let. Od té doby se změnila spousta věcí, ale především to, že jsem díky canicrossu objevil běh. Neběhám tedy jen CC ale ve 25 letech jsem se přihlásil do atletického oddílu a pod vedením Aleše Zalabáka se již dva roky připravuji nejen na canicross, ale běhám (učím se běhat) také závody na dráze jako člen v různých triatlonových štafetách, extrémních štafetách či závodech PIM, atd.
Takových nás je v canicrossu více, se kterými se můžete setkat na běžných běžeckých závodech - např. vynikající běžec Dušan Erbs z Hradce Králové, veteráni Franta Burda, Honza Tůma, Roman Čermák, náš úspěšný veteránský olympionik na 800 m Ruda Homolka z Děčína, atletka Jarmila Halířová, rodina orientačních běžců Stibalových, bývalý reprezentant v triatlonu Honza Zima nebo za hasičské sporty Dušan Straňák a další (omlouvám se všem, které jsem vynechal).

Ještě bych ale rád zmínil naše dva nejúspěšnější canicrosaře, lidi, kterých si velmi vážím, a to Jirku Suchého a Soňu Klikarovou. To jsou nejen sportovci ověnčení mnoha medailemi jak z českých, tak z mezinárodních závodů, ale také lidé, kteří psům rozumí, chovají se k nim dobře a umí je výborně připravit pro závody. O to především jde - o důvěru a souhru člověka a psa.
Pokud vás canicross či jiná musherská disciplína zajímá, určitě neváhejte a přijeďte se na nějaký závod podívat, anebo pokud se někde potkáme na závodech, klidně se zeptejte, určitě vám rádi odpovíme.
Tak jak se říká MUSH GO!

ZDROJ: behej.com

Na kole

9. srpna 2010 v 16:00 Bikejöring
Než usednete na kolo, je potřeba si uvědomit, že i přesto, že vás pes bezvadně poslouchá, a nic jej jen tak nerozhází, není zvyklý na zapřažení před kolo. Možná mu bude chvilku trvat, než pochopí, co se od něj požaduje, a to i přesto, že to má v genech (tažná plemena). Ale pozor - zvyknout si na parťáka na kole musíte i vy, možná sice budete o malinko méně zapojovat svalstvo, ale rozhodně vás čeká intenzivnější "intelektuální nasazení" - jednoduše budete muset při jízdě víc přemýšlet!

ZDROJ: mtbs.cz

Co umět, než nasedneme?

9. srpna 2010 v 16:00 Bikejöring
Kromě slušně zvládnuté techniky jízdy na kole musíte být před prvním usednutím za zapřažené kolo se svým pomocníkem výborně sehraní. Pes bez problému spolehlivě ovládá základní povely, jakými jsou např.: zahni doleva či doprava, stůj, vpřed, otočit apod. Pejska by neměl vyvést z rovnováhy, což by mohlo být zásadní pro rovnováhu vašeho kola, okolo procházející pes či běžící zajíc. Jako ideální příprava se jeví, začít nejprve s canicrossem (pes v postroji spojený s běžcem šňůrou, ta je připevněna kolem vodičova pasu), kdy se pes naučí základní povely pro tahání. Vy i pejsek získáváte potřebnou fyzičku a vzájemně se v nové sportovní disciplíně poznáváte, hledáte společný rytmus.

ZDROJ: mtbs.cz

Blízcí příbuzní

9. srpna 2010 v 15:59 Bikejöring
Jak jsem již zmínila, má bikejöring kořeny v mushingu a regulerně patří do skupiny závodních disciplín psích spřežení. V Čechách a samozřejmě především ve světě se koná již mnoho závodů, pravidelně probíhá kupříkladu mistrovství Evropy i světa. Bikejöring je dalším přirozeným pokračováním nejen mushingu, ale také o něco mladšího skijöringu (psovod jede na běžkách) a canicrossu (psovod běží). Z výše uvedeného logicky plynou i základní nároky na psa, přesněji řečeno na plemeno; ideální parťáci jsou v tomto případě především tažná plemena - např. malamut, sibiřský husky, samojed, evropský saňový pes apod. Bikejöring může dobře zvládat i správně vycvičený dobrman, pitbul, belgický ovčák a další větší psí rasy. Na pejskovi by mělo být však jednoznačně vidět, že mu nová aktivita přináší radost a uspokojení.

ZDROJ: mtbs.cz

Oč se jedná?

9. srpna 2010 v 15:58 Bikejöring
Bikejöringový tandem vypadá zhruba následovně: pes je ustrojen do postrojů nápadně podobných těm, do kterých jsou psi oblečeni při tahání saní, postroj musí být pohodlný, nesmí psu působit nepohodlí, natož jej zraňovat. Od postroje vede 2,5 m dlouhá šňůra (pružné lano), jež je za druhý konec připoutaná ke kolu (pod řidítky). Pes pak pomáhá táhnout kolo s cyklistou, který však psovi vydatně pomáhá a hlavě jej řídí předem naučenými povely. Cyklista by nikdy neměl táhnout svého psa a vždy by měl přizpůsobit svou rychlost jeho aktuálním možnostem.

ZDROJ: mtbs.cz

Bikejöring všeobecně

9. srpna 2010 v 15:57 Bikejöring
Bikejöring v lidech vyvolává velmi rozličné reakce, někdo jej šmahem zařadí do kategorie poťouchlých sportovních aktivit z kategorie "už neví ropama coby", jiný je okouzlen jeho spřízněností s drsnou Aljaškou a dálkami vonícím mushingem, zvláště pak tehdy, když je souhra mezi cyklistou a tažným psem perfektní. Bikejöring vyžaduje nejen bezvadné zvládnutí techniky jízdy, ale také trpělivost a empatii se psím plemenem. Ale pozor, tato sportovní disciplína z kategorie závodů psích spřežení rozhodně není pro každého psa a ani pro každého majitele psa i kola.

ZDROJ: mtbs.cz

Canicross

9. srpna 2010 v 15:52 Canicross
Bikejöring ____________->
                                             ->  
Dogtreking                               ->  
                                                   ->  O canicross
Scooterjöring                           ->
                                             ->   
Skijöring ______________->

Fotky agility

9. srpna 2010 v 14:49 Agility
agility fotky
agility fotky
agility fotky
agility fotky
agility fotky
agility fotky
agility fotky
agility fotky
agility fotky
agility fotky
agility fotky
agility fotky
agility fotky
agility fotky
agility fotky
agility fotky
agility fotky
ZDROJ: google.cz

Obrázky agility

9. srpna 2010 v 14:39 Agility
agility obrazky
agility obrazky
agility obrazky
agility obrazky
agility obrazky
agility obrazky
agility obrazky
agility obrazky
agility obrazky
agility obrazky
agility obrazky

agility obrazky
ZDROJ: google.cz