"Muluji svého psa stejně, jako miluji tebe.Ale zatímco ty můžeš odejít, on se mnou zůstane."
Cat Stevens

Březen 2008

Bocky na známkách :)

1. března 2008 v 13:46 Border kolie
Našla jsem to na: ZDROJ: deviantart.com

Chovné stanice borderek

1. března 2008 v 13:36 Border kolie
Chovatelské stanice:
www.kchmpp.cz
Silver Breezez ČernobílýchTender FlashAibaraHafkins
Silver Breezez ČernobílýchTender FlashAibaraHafkins
Draco BohemiaRubínové Srdcez Temného hvozduZábleskHaliba
Draco BohemiaRubínové Srdcez Temného hvozduZábleskHaliba
z Lebedova dvoraOpen GateCrazy FlashHardy HordeCrazy Sun
z Lebedova dvoraOpen GateCrazy FlashHardy HordeCrazy Sun
Mintakaz BengasuGulden LandColy QueenTennant
Mintakaz BengasuGulden LandColy QueenTennant
Dark JewelFoxy FoxHrdličkaz KovárnyWonderfull Dream
Dark JewelFoxy FoxHrdličkaz KovárnyWonderfull Dream
z Monte rančeSvěží vítrAkumulatorFitminTachyon
z Monte rančeSvěží vítrAkumulatorFitminTachyon
Rose, Joy a JennyExlusiv Easy z ČernobílýchCid Akumulator a Avanger Zorro W. D.Flash Foxy FoxFessy a Sarah s rozsáhlou fotogalerií
Rose, Joy a JennyExlusiv Easy z ČernobílýchCid Akumulator & Avanger Zorro Wonderfull DreamFlash Foxy Foxwww.borderky.cz
Great Chocolate Black CheversBerry Blue a Ivanhoe Foxy FoxHard-Working Black CheversGhent, Balantine a BargaExcellent Chels Black Chevers
Great Chocolate Black CheversBerry Blue Foxy Fox & Ivanhoe Foxy FoxHard-Working Black CheversGhent, Balantine a BargaExcellent Chels Black Chevers
Claire Coly QueenAdam Exciter a ti dalšíAlf Border Town a Faust Foxy FoxDarley ArabienLerlovi psi
Claire Coly QueenAdam Exciter a ti dalšíAlf Border Town a Faust Foxy FoxDarley ArabienLerlovi psi
Black CheversLuckySherly
Black CheversLuckySherly

Standard boloňáků

1. března 2008 v 10:56 Boloňský psík
Země původu:Francie a Belgie
Klasifikace FCI: Skupina 9 - společenští psi, sekce 1 - bišoni a příbuzná plemena, bez pracovní zkoušky
Celkový vzhled: Malý, veselý a hravý psík, živého temperamentu, s velmi jemnou srstí rostlou ve vývrtkovitých (spirálovitých) kudrlinkách, podobající se srsti mongolské kozy. Hlava je nesena vzpřímeně, oči jsou tmavé, živé a výrazné.
Hlava: Harmonická k tělu. Lebka je spíše plochá, i když srst tvoří kulatý vzhled. Lebeční část je delší než čenichová Partie. Stop málo výrazný. Nosní houba zakulacená, výrazně černá, jemně zrnitá a lesklá. Čenich nesmí býttěžký ani hrubý, ale také nikoliv špičatý. Rýha mezi nadočnicovými oblouky mírně patrná. Pysky jsou jemné, dosti suché, i když méně než u šiperky. Horní pysk lehce překrývá spodní, ale nikdy nejsou těžké nebo převislé, až k ústranním koutkům jsou černě pigmentované. Při zavřené tlamě nesmí být vidět sliznice. Líce jsou ploché a nepříliš osvalené.
Chrup: Normální skus, to znamená, že řezáky spodní čelisti stojí přímo, proti a za špičkami zubů horní čelisti.
Oči: Tmavé, živého výrazu, s co nejtmavšími brvami, kulaté, nikoliv mandlového tvaru, nejsou šikmo umístěny. Nepříliš velké, bez viditelného bělma. Nejsou přehnaně velké ani nevystupují jako u bruselského grifonka a pekinéze.
Uši: Převislé, bohatě osrstěné jemně zkadeřenou srstí, při zvýšené pozornosti jsou neseny spíše dopředu, ale jen tak, aby se spodní část dotýkala lící a neodkláněly se šikmo do strany. Přední okraj boltce nesmí dosahovat až k nosní houbě jako u pudla, ale má dosahovat jen do poloviny čenichu. Uši jsou méně široké a jemnější než u pudla.
Krk: Dlouhý, vysoko a hrdě nesený, oblý a užší u hlavy, pozvolna se rozšiřuje nenásilným přechodem až k plecím. Jeho délka odpovídá třetině délky těla (např. u jedince vysokého 27cm je délka krku 11cm a délka těla 33 cm). Nadloktí neodstává od těla a loket nevybočuje.

Porovnání pes s fenou
Trup: Bederní partie široká, svalnatá, lehce klenutá. Záď mírně zakulacená. Hrudník dobře vyvinutý, hrudní kost dobře vyznačená, volná žebra zakulacená, nikoliv strmě zalomená. Hrudní koš hluboký. Slabiny vtažené, s jemnou napnutou kůží vytvářejí téměř chrtovitý zjev.
Ocas: Je nasazen poněkud níže pod linií hřbetu. Obvykle je nesen zdvižený, a to překlopený na záda v rovině s linií páteře, aniž by byl zatočený. Není kupírován a nesmí se dotýkat hřbetu, i když osrstění může hřbet překrývat.
Hrudní končetiny: Při pohledu zepředu rovné, jemných kostí. Rameno šikmo uložené, budí dojem, že je stejně dlouhé jako nadloktí, tj. 10 cm. Nadloktí přiléhající. Loket nevybočený. Zápěstí krátké, při pohledu zepředu rovné, z profilu mírně zešikmené.
Pánevní končetiny: Bedra široká. Stehna široká a dobře osvalená. Hlezna více zaúhlená než u pudla.
Tlapy: Šlachovité. Drápy přednostně černé, těžko se však tato barva dosahuje.
Kůže: Pod bílou srstí se dává přednost tmavé pigmentaci. Pohlavní orgány jsou pigmentovány černě, namodrale nebo béžově.

Povaha boloňáků

1. března 2008 v 10:55 Boloňský psík
Společenské plemeno charakterizuje částečně i povahu. Ne každé společenské plemeno psa se může charakterizovat jen několika slovy: antistresový psík. Nikdy si nehlídá pelíšek, mističku s krmením klidně nabídne všem svým zvířecím přátelům a mnohdy to vypadá, že své krásné bílé zuby neumí ani použít. Tento zářivě bílý malinký psíček vypadá spíše jako plyšová hračka, která je velice fixovaná na společnost svého vysněného páníčka. Pokud jej na nějakou dobu ztratí, nepohrdne ostatními členy rodiny. Nejraději má malé dvojnožce, kteří jsou snáze přizpůsobiví jejich roztomilé, až divoce temperamentní povaze. Jejich inteligence a vynalézavost různých her a honiček nezná mezí. Navzájem se skvěle doplňují a baví.
Jelikož naší rodinu provázejí bišonci již několik let, z vlastní zkušenosti mohu potvrdit, že pohybuji li se po bytě z jakéhokoliv důvodu, věrně mne doprovázejí. Opustím li je na jakkoliv dlouho, byť jen na několik okamžiků, oddaně mě vítají jako by mne neviděli několik dlouhých dní a vůbec jim nevadí, že jsem se před pěti minutami také zrovna vrátila. Přesně umějí vycítit náladu, a pokud jsem smutná stresovaná a unavená, rádi mne potěší svou přítomností a všemožně se snaží rozptýlit mou pozornost. Pokud však nemám zrovna čas či náladu na jejich společnost, nijak se nevnucují. Uchýlí se do ústraní kde odpočívají, nebo si vymyslí hrátky sami se sebou. Ale neumí se nudit a těžko snášejí úplnou samotu. Nesnesli by být zavření v izolaci nebo v kotci.
Bišonek není nijak zvláště uštěkané plemeno, ale faktem je, že mu nic neunikne. A proto jsou zvláštní zkoušky našeho syna, jak obelstít bišonka, zatím bez úspěchu. Vždycky svými specifickými zvukovými efekty ohlásí jeho příchod a zrovna tak nahlásí příjezd našeho auta. Jejich hlídací pud v panelovém domě sousedé jistě neocení a tak je vhodné, abyste hned zpočátku zamezili jeho zvukovým reakcím na pohyb po chodbě nebo na zvuk výtahu. S trochou trpělivosti a důslednosti svého bišonka hlídání zajisté odnaučíte.
Bišonek je absolutně snášenlivý a tolerantní ke všem zvířecím společníkům. Může žít ve smečce se všemi věkovými kategoriemi i s novorozenými štěňaty. Je až překvapivé, že novorození bišonci jsou úžasně vitální a jejich porodní hmotnost se standardně pohybuje kolem 200 g. Nejsou nijak přešlechtění, neurotičtí ani náchylní k nemocem. Dožívají se poměrně vysokého věku 14 - 18 let v plné síle a zdraví.

Historie

1. března 2008 v 10:54 Boloňský psík
Již honosný název naznačuje vznešenou a pohnutou minulost. Bišonci patří do skupiny takzvaných BARBICHONU. Do této skupiny patří i jeho blízcí příbuzní jako například Boloňský psík, Boloňský barevný psík, Maltezský psík, Havanský psík, Lvíček, Coton de Tulear. V dobách, kdy nebyl stanovený pevný standard plemene, se jim také říkalo Bichon Tenerife.
Nejnovější archeologický výzkum hovoří o tom, že první zmínky o barbichonech pocházejí již z roku 100 př.n.l. z Číny a ze dvora královny Kleopatry (r. 69-30 př.n.l.). Sem se pravděpodobně dostali tito psíci díky námořníkům, kteří se při svých průzkumných a obchodních plavbách rozšiřovali po celém Středomoří. Vzhledem k tomu, že nejvíce záznamů pochází z oblasti Středomoří, domníváme se, že Barbichoni pocházejí právě z oblasti Středního moře. Jiní odborníci tvrdí, že pocházejí z Kanárských ostrovů, přesně ji z jejich největšího ostrova, Tenerife. Po objevení Gibraltaru se postupně rozšiřovali po celém západním pobřeží Evropy, až do Anglie.
Největšího úspěchu si bišoni užívali v dobách renezance ve 14-16 století n.l. Jejich veličenstvo bišonek bylo hýčkáno mnohými veličenstvy královských a šlechtických rodů. Byli bezmezně hýčkáni, česáni, koupáni a rozmazlováni. Jejich nádherná srst byla pěstěna a česána. Zajisté i proti své vůli, díky svému temperamentu, museli neustále doprovázet své páníčky.
Po vznešeném období však přišel prudký pád v době francouzské buržoazní revoluce (1789-1794). Bišonek musel opustit paláce a stal se "psem z ulice". Jeho jedinečná povaha přizpůsobivá každé okolnosti mu umožnila přežít. Svýma černýma upřímnýma očima a nezkrotným temperamentem okouzlil děti, kejklíře a flašinetáře a tak se stalo, že pomáhal bavit a rozveselovat mnohé smutné a nešťastné. Od té doby se mu říká antistresový a antialergický psík.
Další krutou ránou bylo období 1. a 2. světové války, kdy se stavy těchto psů rapidně snížily. Naštěstí zbylo dost typických jedinců, ze kterých se postavil dnešní chov. Pravděpodobně díky všem těmto okolnostem je plemeno bišonka velice životaschopné, dlouhověké a odolné proti mnohým nástrahám dnešního uspěchaného života.
Pro psa je člověk to, co si člověk představuje pod pojmem Bůh
Holbrooke Jackson

Chov, údržba apéče

1. března 2008 v 10:53 Boloňský psík
Chov boloňských psíků u nás
První fenku na které byl chov tohoto plemene u nás založen, jsme koupili v Berlíně. Jmenuje se AMANDA von Dato, nar. 6.12.1986 a máme ji dodnes. První vrh byl v březnu 1988 a kryli jsme v Berlíně. Mezitím se nám podařilo sehnat psa JEAN PAULA, který měl již rok, byl plnochrupý, stal se 2x šampionem a výborně kryl. Na AMANDĚ jsem odchovala 29 štěňat a tím vznikl základ chovu těctho krásných pejsků u nás. Sledovala jsem tento chov velice poctivě a zjistila jsem, že se v chovu začínají objevovat některé vady a i velmi závažné, např. chybějící dolní řezáky, podkusy, řídká a suchá srst, malá výška. Proto jsem v r. 1995 dovezla z Itálie prvního psa BALDASSARA di Platino Iridio, který velmi výrazně chov u nás pozvedl na vysokou úroveň. Je nádherný, plnochrupý, měří 30 cm, neteče mu z očí, má perfektní pigment a hustou, mastnou srst. Po něm se začali objevovat na výstavách překrásní psi a on sám má tolik CACIBŮ, že by měl na 3 interšampiony, žel chybí mu u matky ve třetím pokolení předek a tak se musí spokojit pouze se čtyřmi šampiony. Později jsem dovezla ještě fenu a dalšího psa MERCURIA z téže chovné stanice, ale nepříbuzného, je menší, výška 27 cm a dnes je už šampionem a chybí mu už jen jeden CACIB na interšampiona. Mezitím dovezla pejska NERI Viola Delle Lame též z Itálie paní ing. Martina Němcová a tak začínáme chovat opravdu na úrovni kvalitní jedince. Z Itálie jsem dostala knihy, které napsal pan Bonnano a nechala jsem důležité části úředně přeložit a tím jsme získali další informace o tomto plemeni.

Údržba a péče
Toto plemeno je ideální hlavně pro toho, kdo chce mít veselého kamaráda a nemá trpělivost a čas se věnovat údržbě srsti jako u maltézáčků. Stačí opravdu důkladně pročesat jednou týdně a to nejprve kartáčem a potom řidším kovovým hřebenem. Tento pejsek nemá podsadu, tudíž nelíná a srst se vyměňuje česáním, jako lidské vlasy. Tím, že je vyšší a srst není tak dlouhá, může běhat po zahradě a přece zůstává stále krásný. Srst dorůstá do délky 10 cm, nepotřebuje střihovou úpravu, ale když pejska i ostříháte, je pořád krásný. Srst musí tvořit vločky, podobné u lidí drobné trvalé - afro. Při česání umyji oči, vytrhám chloupky z uší a popř. zastřihnu drápky. Koupu opravdu málo, max. 1x za dva měsíce a dva dny před výstavou, když psa důkladně rozčešu a pak již nečešu, aby bylo vidět vločkovitost srsti.

Jaký je? Povaha a chování , původ

1. března 2008 v 10:52 Boloňský psík
Jaký je boloňský psík
Vzácné, téměř vyhynulé plemeno znovu ožilo. Jaký je vlastně boloňský psík? Je to malý, společenský pejsek, bílý, dlouhosrstý, patřící do rodiny bišonků. Toto antické plemeno má svůj původ v Itálii, kde již v dávných časech byl chován jako ozdobný, inteligentní pejsek ve vznešených dámských společnostech. Zajímavé je, že i v Itálii byl tento pejsek na vymření. Zásluhou některých chovatelů se podařilo toto plemeno zachránit, chov rozšířit a obnovit. Například manželé Bonannovi použili feny Sussi bez PP a dnes z jejich chovné stanice vzešlo již mnoho překrásných šampiónů, žel chybí ještě stále předci ve třetím pokolení a proto někteří nemohou získat titul interšampiona.
Povaha a chování
Boloňáček je půvabný, společenský pejsek, veselé povahy, přitom přítulný a něžný. Je velice inteligentní, rychle se učí a proto je ve Francii používán na výcvik v cirkusu. Miluje děti, rád si s nimi hraje, naučí se prosit a je neustále v pohybu, jsou to domácí klauni a protistresoví pejsci. Hodí se i do malých bytů, ale musí být ve styku se svou rodinou, jinak by se z něho stal zakřiknutý, smutný pejsek. Miluje návštěvy, je důvěřivý a zaručuji, že se s ním rozhodně nebudete nudit, má rád i dlouhé procházky a jízdu autem. Vždy se přizpůsobí svému pánovi.
Dějiny a původ
Ví se poměrně málo o původu tohoto plemene, neboť ani literatura toho moc o tomto plemeni neříká. Domníváme se ale, že původně pochází křížením maltézáčka s bílým trpasličím pudlem, po němž převzal i svou hravou povahu. Ví se také, že již v 11. a 12. století díky své kráse a původu byl vysoce ceněný. Obzvláště byl oblíbený v období renesance, kde zejména dámy z vyšších kruhů chovaly tyto psíky. Slávu boloňáčků zvyšují majitelé velkých jmen v minulosti, jako markýza De Pompadour/1721-1764/ a carevna Kateřina Velká/1729-1796/. Rovněž rakouská císařovna Marie Terezie chovala boloňáčka, kterého tak milovala, že jej po jeho smrti nechala preparovat a byl vystaven v přírodovědeckém museu ve Vídni. Boloňáček se stával součástí královských domů, kde zůstával nejlepším přítelem v dobrých i zlých časech.

Obecně

1. března 2008 v 10:51 Boloňský psík

Boloňský psík (Bolognese)

Boloňský psík je vážný, obecně ne příliš aktivní pejsek. Je odvážný a podnikavý, poslušný a učenlivý a velice lne ke svému pánovi a jeho okolí. Boloňský psík má jemný a citlivý, zároveň však veselý a dobrácký charakter.

ANGLICKÝ NÁZEV:
angl.: Bolognese; fr.: Bichon Bolognese; čes.: Boloňský psík, Boloňský bišon
PŮVOD:
Boloňský psík byl vyšlechtěn v roce 1978 v Rusku. Vznikl křížením Francouzských bišonů s Ši-tzu a Trpasličím pudlem. Jejich šlechtěním se zabývají ruští chovatelé psů. Jeho původ je spletený a propojený s Maltézáčkem, neboť jeho vzdálenými předky jsou, stejně jako předci Maltézáčka, malí pejsci zmínění již Aristotelem pod latinským označením "canes melitenses". Boloňský psík byl známý již v době římské éry, objevoval se především mezi přijímanými dary po celou dobu této slavné éry. Cosmo di Medici dovezl nejméně 8 těchto pejsků do Bruselu, jako dar belgickým šlechticům. Král Španělska, Filip II. poté, co dva Boloňáčky obdržel darem od vévody d´Este, napsal v děkovném dopise svému dárci, že "tito dva malí psíci jsou tím nejkrásnějším královským darem, které může panovník obdržet". Boloňský psík je také zobrazen na obrazech takových mistrů, jako byli Tizian, Pierre Breughel, Goya.
POPIS:
Boloňský psík je malý, zavalitý, avšak kompaktní pejsek, pokrytý čistě bílou, chmýřovitě načechranou srstí. Jde o plemeno malých společenských psů.
Boloňský psík je čtvercově stavěný, délka těla se rovná jeho výšce v kohoutku.
Lebka je mírně vejčitého tvaru, délka lebky je o trochu delší, než délka čenichu. Hlava má střední délku, dosahuje 1/3 jeho výšky v kohoutku, a výrazný stop. Nos je s čenichem ve stejné linii, z pohledu z profilu je jeho přední strana vertikální, je velký a musí být černý. Linie čenichu je rovná, postranní části čenichu jsou obdobné, takže přední část čenich tvoří jakoby čtverec. Délka čenich u se rovná 2/5 délky hlavy. Oči jsou posazené téměř na přední části, jsou dobře otevřené a větší, než je obvyklé. Oční víčko je okrouhlé, oko nesmí být vystouplé, oční bělmo není viditelné. Lemy očních víček musí být černé a duhovka tmavě okrové barvy. Uši jsou visící, volně přiléhající k hlavě. Krk je bez laloku, jeho délka se rovná délce hlavy. Tělo je čtvercového tvaru, délka těla měřená od ramen po záď se rovná výšce v kohoutku. Kohoutek je z pohledu horní linie nápadný jen mírně. Z profilu jsou záda rovná, v oblasti ledvin mírně do oblouku. Hruď má objemnou, spadající až do úrovně loktů. Ocas je posazený v linii zádi, je nošený v zatočení přes záda.
VÝŠKA:
Pes má v kohoutku 27 až 30 cm.
Fena má v kohoutku 25 až 28 cm.
VÁHA:
Boloňský psík váží v rozmezí 2,5 až 4 kg.
SRST:
Boloňský psík má po celém těle od hlavy po ocas srst jemnou, hedvábnou a stejně dlouhou, pouze na čenich je kratší. Je načechraná v měkkých kudrlinkách a dosti chmýřovitá, nepřiléhá, nikdy však nevytváří proužky.
Přiznané zbarvení je čistě bílé, bez jakýchkoliv skvrn či odstínů.
CHARAKTER:
Boloňský psík je vážný, obecně ne příliš aktivní pejsek. Můžeme však také říci, že není ani příliš živý, ani příliš pomalý. Je odvážný a podnikavý, poslušný a učenlivý a velice lne ke svému pánovi a jeho okolí, k cizím lidem je však trochu nedůvěřivý. Boloňský psík má jemný a citlivý, zároveň však veselý a dobrácký charakter. Je to veselý a milý společník, který se dokáže přizpůsobit každému prostředí i situaci. Miluje procházky, ne však na vlastní pěst, ale vždy v doprovodu svého pána. Je velice vázaný na všechny členy své rodiny, nádherně se cítí mezi dětmi.
PÉČE:
Boloňský psík vyžaduje pravidelnou péči o srst. Chloupky v okolí čenichu a očí je nutné pravidelně česat a mýt. Chloupky v uších je třeba odstraňovat a chloupky mezi polštářky na tlapkách je nutné zastříhávat. Jen tak bude Váš chovanc zdravý a veselý. Boloňský psík však nelíná, při pravidelném kartáčování se odumřelé chlupy na hřebenu spolehlivě zachytí. Hodí se výhradně pro držení v bytě, a to i nevelkých rozměrů.
PRŮMĚRNÁ DÉLKA ŽIVOTA:
Boloňský psík se průměrně dožívá 14 až 15 let.
VYUŽITÍ PŮVODNÍ:
Společník.
VYUŽITÍ DNES:
Společník.
PLEMENO:
FCI IX. - Společenská plemena a toy
Sekce 1 - Bišonci
Bez pracovní zkoušky.
OFICIÁLNÍ ZKRATKA V ČR :
BP
ČÍSLO STANDARDU:
196/ 20. 04. 1998 (Velká Británie)
DATUM PUBLIKOVÁNÍ PŮVODNÍHO STANDARDU:
27. 11. 1989